Uvedl to jeho jednatel Vladimír Stejskal. Podle něj právě radnice dotlačila společnost k prodeji velkého sálu. Smlouva s kupcem je před podpisem. Na pondělním zastupitelstvu očekává starosta Jan Tecl bouřlivou debatu. Město, coby menšinový vlastník KD Ostrov, odmítá prodej hlavní budovy třetí osobě.

Havlíčkův Brod není štědrým podporovatelem KD Ostrov. V koncepci kultury, kterou schválili zastupitelé, se říká, že „ve srovnání s jinými městy podobné velikosti není finanční příspěvek města do provozu KD nijak vysoký. Zejména města, zřizující a provozující ve své režii podobná zařízení, poskytují příspěvek výrazně vyšší.“ Zatímco například sousední Pelhřimov nebo Žďár nad Sázavou vydávají na provoz svých kulturáků zhruba 15 milionů ročně, Havlíčkův Brod pouze 1,2 milionu korun. „Je to zoufale málo,“ konstatuje Vladimír Stejskal a dodává, že KD Ostrov odvede z částky 1,2 milionu do městské kasy zpět 300 tisíc jako daň z nemovitosti. Zbývajících 900 tisíc nepokryje ani rostoucí náklady na energie. Za ty loni Ostrov zaplatil 1,4 milionu korun bez DPH. Jednání o další existenci se vedla s městem už od ledna 2011. Bezvýsledně.

Radnice léta bez starostí

Radnice nabídla, že odkoupí obchodní podíly všech společníků. „A stane se tak stoprocentním vlastníkem Ostrova,“ přednesl návrh Jan Tecl.
Odborová organizace při kulturním domě se však svého podílu vzdát nechce. Důvod? Byla majoritní zakládající organizací obchodní společnosti KD Ostrov a chce být i nadále účastna kulturního dění v Havlíčkově Brodě. „Dvacet let nemuselo město díky této společnosti řešit problémy, které zaměstnávaly a finančně zatěžovaly většinu radnic v republice. V podstatě léta šetřilo, díky tomu, že nemuselo samo provozovat velké multifunkční zařízení a díky tomu, že se vyjma jevištní techniky nepodílelo na dostavbě divadla a kina. Desítky milionů pak mohlo investovat jinam,“ uvedl Vladimír Stejskal. Dodal, že se město nemuselo starat, kde se budou konat plesy, divadelní představení, výstavy, akce pro děti, kde budou zkoušet ochotníci a vystupovat spolky. Neřešilo, kdo a za jakých finančních podmínek provozuje kino a divadlo. „Ani v nejmenším nevzalo na vědomí, kdo z bývalého zbořeniště kulturního domu dostavěl divadlo a kino, kdo ho vybavil křesly a zvukovou technikou. To vše v řádu milionů korun,“ vyzdvihl Stejskal.

Jiné řešení město nenavrhlo. „Nemohu již déle vyčkávat a musím situaci urychleně řešit, a to ve prospěch obchodní společnosti, nikoliv v souladu s přáním společníků,“ sdělil Stejskal, když na valné hromadě koncem ledna potvrdil, že má kupce na hlavní budovu kulturního domu. O záměru prodeje bylo město informováno již v červenci 2011. Prodej velkého sálu je podle Stejskala jedním z východisek, jak snížit náklady a získat peníze na plánovanou rekonstrukci divadla a kina.

Zastupitelé nejednotní

Město nepodporuje prodej velkého sálu, ale samo na nabídku jeho odkoupení z poloviny listopadu nereagovalo. Zastupitelé nejsou v této otázce jednotní. „Ozývají se hlasy pro i proti,“ potvrdil starosta. „Město nikdy nemělo zájem o koupi budovy, ale o koupi obchodních podílů,“ vysvětlil Tecl s tím, že společníci mají uložené peníze v majetku a prodejem některé jeho části třetí osobě se jejich podíly znehodnocují.

S tím však Stejskal nesouhlasí: „Město Havlíčkův Brod má ve společnosti pouze finanční vklad, takže prodejem sálu o žádný nemovitý majetek nepřijde.“

Zastupitel Jiří Čáslavský předpokládá, že z prodeje velkého sálu bude mít radnice zisk. „Městu vznikne nárok na částku odpovídající jednadvaceti procentům,“ je přesvědčen. Stejskal však říká, že z prodeje město nemusí dostat nic. „Jako společník má nárok pouze na podíl z hospodářského výsledku účetního roku, nikoliv z tržby, což je pro pana Čáslavského asi těžké pochopit, když nezná obchodní zákoník,“ uvedl jednatel KD Ostrov.

Pokud by se Havlíčkův Brod měl stát majitelem KD Ostrov, našel by vůbec v rozpočtu peníze na jeho nákladný chod? Starosta Tecl odpověď na otázku nezná: „Nevím, jak bychom provoz financovali, záleželo by to na tom, zda bychom kulturní dům někomu pronajali, nebo ho sami provozovali.“ Jen provoz velkého sálu stojí ročně více než osm milionů. „Když to sečtu, ušetřili jsme městu za uplynulých dvacet let minimálně 160 milionů korun,“ řekl jednatel Stejskal.

Komerce vadí až teď

Ochota zastupitelů zvýšit dotace pro KD Ostrov je mizivá, na druhou stranu se ozývá kritika na pořádání komerčních akcí.

Když se před dvěma lety přerušilo na jeden měsíc promítání v kině kvůli jeho prodělečnému provozu, neměla radnice proti komercializaci Ostrova námitky.

„Kde se budou konat plesy, akce pro děti a důchodce, pokud se bude muset KD Ostrov zcela komercializovat?“ Padla tehdy v dubnu 2009 na setkání společníků otázka. „Všichni ve Sklárnách Bohemia Světlá si také mysleli, že to bez nich nepůjde, a vidíte, jde to,“ bylo řečeno zástupcem města. Nyní, když se KD Ostrov chová komerčně a velký sál chce prodat podnikateli Miroslavu Jinkovi, jednomu ze zájemců o koupi, bije město na poplach.

Znepokojení vyjádřil Martin Sedlák, předseda regionální TOP 09, v dopise médiím: „Vedení KD Ostrov roky, za bezmocného přihlížení ostatních společníků, odborářsky prohospodařuje majetek společnosti i poskytované dotace na kulturu z městského rozpočtu a záměrně zanedbává údržbu nemovitosti. Teď zřejmě část majetku v brzké době zpeněží, v rámci společnosti dobře utržené peníze rychle prohospodaří, za toto se královsky odmění a na ostatní společníky toho moc nezůstane.“

Vladimír Stejskal nad prohlášením mává rukou: „Pro pana Sedláka by mělo být prioritou zaplatit KD Ostrov dluh za nájem a služby, který zde jeho firma zanechala v roce 1995, ne kritizovat naše hospodaření.“

Město v současnosti vlastní 21 procent obchodního podílu, pražský odborový svaz TOK 44 procent a 35 procent odborová organizace pracovníků KD Ostrov (hlasovací práva se neřídí výší obchodního podílu, nejvyšší počet hlasů - 4 - má dle společenské smlouvy brodská odborová organizace, odboráři z Prahy mají 3 hlasy a Město Havlíčkův Brod 1 hlas - pozn. red).