Za datum založení Sokola se totiž považuje 16. únor 1862, kdy byla do pražského Malypetrova ústavu v Panské ulici svolána ustavující valná hromada. A ani v tehdejším Německém Brodě nenechali čeští vlastenci na vznik odnože Sokola dlouho čekat.

„Německobrodský Sokol vznikl v roce 1868 a od počátku se významně se podílel na kulturním pročeském vývoji města. Namátkou lze uvést zajištění zasazení plakety na Havlíčkův dům v roce 1871 nebo účast na odhalení Žižkovy mohyly roku 1874. Sokol měl mnoho členů, i když o další vedl tradiční boj se Sborem dobrovolných hasičů,“ přiblížil krátce historii brodského Sokola historik Michal Kamp.

Sokol = Oko

Velkým problémem jednoty byla absence tělocvičny, což se změnilo roku 1905. Tehdy se slavnostně otevřel sokolský svatostánek (dnes Klub Oko pozn. red.) a Sokol pak vlastnil i letní cvičiště.

Svůj největší rozmach zažilo sdružení za první republiky, kdy mělo stovky členů a proběhlo několik velkých sletů. „Sokolové díky své disciplíně fungovali jako „policie“ v dobách po konci první i druhé světové války pro udržení kázně mezi obyvatelstvem. Díky jejich demokratickému duchu byli nepřítelem jakéhokoliv totalitního zřízení. Po roce 1948 však byla Sokolovna přeměněna na kino Oko.

Zajímavostí bezesporu je, že název Oko vznikl odstraněním dvou písmen ze slova Sokol. Brodští sokolové nakonec přišli i o letní cvičiště, kde byl později postaven Obchodní dům Alej,“ doplnil Kamp.

V současné době spadá havlíčkobrodský Sokol pod takzvanou Župu Havlíčkovu. Do ní patří i další jednoty z větších i menších sídel na Havlíčkobrodsku, Pelhřimovsku a Žďársku. Namátkou jmenujme jednoty z Přibyslavi, Žďáru nad Sázavou, Chotěboře, nebo Golčova Jeníkova.

V samotném Havlíčkově Brodě má Sokol nyní zhruba 250 členů. „Nejznámějším oddílem jsou florbalisté. Ale věnujeme se spíše rekreačně i basketbalu, nebo klasickému cvičení,“ vyjmenoval dlouholetý starosta místní organizace Libor Žák. Ten pamatuje i meziválečnou dobu, která byla podle jeho vzpomínek pro Sokol nejlepším obdobím. „Byla to krásná doba. Zažili jsme emotivní slet v Praze, kdy jsme chtěli ukázat nepřátelům vlasti, že se jich nebojíme,“ zavzpomínal Žák.

Po nástupu komunismu v Československu na dlouhá léta pšenka nekvetla. Po slavném sletu, kterého se v roce 1948 zúčastnily statisíce cvičenců, byla činnost České obce sokolské až do počátku devadesátých let zastavena. V současné době Sokol sdružuje v České republice necelých dvě stě tisíc členů, ale také se potýká s problémy.

„Postihly nás záležitosti okolo Sazky, ale jako největší problém vidím něco jiného. Sokol už není tak jednotný. Je tu spousta oddílů, které se třeba vůbec neznají a společnou mají pouze pokladnu. Nejednotnost je problém,“ dodal na závěr Libor Žák.