V posledních dnech války zemřely tragicky desítky lidí, další byli zraněni, většina rodin přišla o své domovy. Podobný osud potkal i nedaleký Krucemburk. Nečekaný nálet Sovětů postihl i Velké Meziříčí, Velkou Bíteš, Nové Město na Moravě, Hrotovice či Křižanov.
Mávali radostí a netušili…
„Bylo krátce před půl dvanáctou, když se na obzoru ze směru jihovýchodního od Hluboké přibližovalo devět letadel. Jaké to bylo hrozné překvapení pro nic netušící obyvatele, kteří vyběhli ze svých domů a mávali plni radosti na sovětská letadla, když z nich začaly padat pumy," píše ve své publikaci Válečná léta v Krucemburku Pavel Vomela. Podle pamětníků ze sousedních obcí se asi na dvacet minut zvedl oblak kouře, ohně a červeného prachu, který pokryl místo tragédie.
Obě obce zasáhly hned dvě bombardovací vlny, které přišly s odstupem asi dvaceti minut. Druhý nálet doprovázely stíhačky, které zem zasypávaly střelami z palubních kulometů. Žďírec nad Doubravou zasáhlo nakonec asi 230 pum, z nichž naštěstí ještě asi zhruba třetina nevybuchla. I tak ale za sebou zanechal nesmyslný útok několik desítek padlých. Ve Žďírci, který v té době měl zhruba 800 obyvatel a 163 popisných čísel, vyhrabali přeživší pozůstalí z trosek 23 mrtvých. Mnoho stavení bylo zcela zničeno, nebo poškozeno, zem pokrývaly trosky, mrtvoly hospodářských zvířat, zničeny byly cesty, nešla elektřina. Proč vlastně k bombardování došlo?
Důležitá křižovatka
Žďírec byl již v době války důležitou křižovatkou, kde se shromažďovala ustupující vojska Wehrmachtu. Podle některých údajů projelo v květnu obcí více než sto tisíc vojáků, kteří kvapně utíkali před Rudou armádou, aby se co nejrychleji dostali do amerického zajetí. A tento údaj se zřejmě bude opravdu blížit reálné skutečnosti. Rusové chtěli zabránit v úniku Němců jakkoliv. Třeba i za takovou cenu.
