Na titulní straně sborníku Veselého studii ilustruje čtvrt století stará podobizna Josefa Jakuba Varhánka, od roku 1730 prvního katolického kaplana po husitských válkách v Přibyslavi.  Varhánek začínal jako kaplan v Polné a (Havlíčkově) Borové, byl farářem ve Ždírci u Jihlavy a ve Šlapanově. Od roku 1739 pětatřicet(!) let působil v Přibyslavi.  „Zde zahájil rozsáhlou protireformační činnost, o jejímž průběhu se dochovalo několik zpráv včetně výslechů osob podezřelých z pašování a distribuce nekatolických knih," uvádí Veselý a ve Sborníku přináší kopii podpisů arcibiskupského vikáře Andrase Leopolda Schaffera z Německého Brodu a faráře Varhánka na protokolu z výslechu tajného nekatolíka Jakuba Rampla z Přibyslavi v roce 1740.

Spolu s působením Varhánka Veselý mapuje činnost náboženského sdružení, které v 18. století vzniklo na polensko-přibyslavském panství.  Již dříve se v Přibyslavi muselo vždy 4. října sloužit rekviem za kardinála Františka Dietrichštejna; moravský Richelieu touto povinností podmínil privilégia daná městu v roce 1631. O bohoslužbu se staral náboženský spolek tzv. literáků. Vedle nich v přibyslavské farnosti rovněž působilo náboženské sdružení předlouhého názvu – „Smrtelných úzkostí umírajícího Krista Pána za obdržení konečné milosti a šťastné smrti".

Veselý několikrát cituje z dochovaných farních kronik a z jejich stránek dokládá, že katolická církev na Přibyslavsku reformní křesťany měla za kacíře a bludaře. Obdobně v Krucemburku byli vyšetřováni majitelé nekatolických knih. K poznání vazeb Přibyslavi a Prahy přispívá Veselého objev v pamětní knize přibyslavské farnosti – pražská měšťanka Lotke přibyslavskému kostelu darovala plátno s námětem vzkříšení mládence naimského a obraz dvanáctiletého Ježíše v chrámu.

Bratrstva zrušil císař Josef II.

Po zrušení náboženských bratrstev dekrety Josefa II. z roku 1783 přibyslavské sdružení literáků a náboženské bratrstvo zaniklo a jejich výtvarně vyvedené kancionály se prodávaly jako bezcenná makulatura. A kde skončil movitý majetek přibyslavského bratrstva? – „Pravděpodobně byl odvezen do odsvěceného kostela sv. Salvátora na Starém Městě pražském a prodán v dražbě," sděluje Aleš Veselý. Dějepisci odhadují, že náboženských bratrstev bylo v Čechách kolem stovky, na Moravě přibližně padesát.