„V praxi to znamená, že jsme dosavadní listinné akcie zaknihovali a převedli na uvedený bankovní účet. Vyhověli jsme tak liteře příslušného zákona, jehož novela vstoupí v platnost již zítra, tedy 1. července," uvedl starosta města Jan Tourek. „Jde o novelu a opatření, na které ale nahlížíme docela kriticky. Stát tímto krokem v podstatě donutil města a obce, aby si u privátních bankovních společností uvedené účty zřídily a za jejich vedení platily dost vysoké částky," konstatoval Tourek. V případě Světlé to znamená 25 tisíc korun ročně. „V souvislosti se zřizováním portfoliových účtů zákonodárce hovoří o transparentnosti hospodaření měst a obcí. Ale i dosavadní způsob byl transparentní. Vždyť i v tomto případě můžeme hovořit o veřejných rozpočtech. A ty byly a jsou mnoha způsoby prověřovány," zdůraznil Tourek.

Radnice oslovila tři bankovní domy

Světlá nad Sázavou, která patří mezi největší akcionáře brodské vodárenské společnosti zaknihovalo 70 035 akcií v nominální hodnotě jednoho tisíce korun za jednu akcii.
„V souvislosti se zřizováním portfoliového účtu jsme oslovili tři bankovní domy. Nejpřijatelnější podmínky nám nakonec nabídla Komerční banka," poznamenala světelská místostarostka Lenka Arnotová. Ta dodala, že zřízení účtu u tohoto bankovního domu posvětilo na svém posledním zasedání i zastupitelstvo města.
Počet akcií, které drží jednotliví akcionáři VaK, z více než 80 procent jde o města a obce regionu, se čas od času změní.
Všechna vodárenská zařízení, která obce vybudují a zprovozní totiž obvykle předávají do majetku a správy VaK. Posléze obdrží odpovídající počet akcií. Akcionáři jsou také příjemci dividend. „Světlá nad Sázavou obdrží každoročně do svého rozpočtu zhruba čtyři sta tisíc korun," řekla Arnotová.
Základní kapitál VaK činí podle údajů zveřejněných na webu společnosti téměř 875 milionů korun. Společnost provozuje na Havlíčkobrodsku, Pelhřimovsku a Kutnohorsku 708 kilometrů vodovodní a 162 kilometrů kanalizační sítě. Vodou zásobuje na 70 tisíc obyvatel.