Na knižní veletrh do Havlíčkova Brodu přijel tento odborník nejen proto, aby udělil letošní cenu Littera Astronomica 2014 Františku Mariánkovi z hvězdárny ve Valašském Meziříčí, ale rovněž proto, aby návštěvníkům veletrhu nabídl vskutku luxusní zboží, které bude brzy zřejmě nedostatkové, a sice pravou a nefalšovanou tmu.

Važte si tmy, neboť už brzy nebude

„ Tma bude v nabídce u stánku České astronomické společnosti. Krabičku s kvalitní Beskydskou tmou doporučujeme otvírat jen ve tmě, přičichnout si, ochutnat, ať dlouho vydrží. Tma není samozřejmost, tma chybí a bude chybět stále víc, a my astronomové na to chceme upozornit," vysvětlil důvod této na první pohled humorné akce přední český astronom. Tma začíná být podle Suchana ohroženým druhem a byť jsme naprogramováni na to, že si potřebujeme někde přisvítit nebo tedy máme to rádi, tak přesto náš organizmus principiálně potřebuje střídání světla ve dne a naopak velmi intenzivní tmy, neboť právě v noci v lidském těle vzniká hormon melatonin, což je nevýznamnější antioxidant. Právě proto před pěti lety byla v Jizerských horách vyhlášena Českopolská jizerská oblast tmavé oblohy." V tuto chvíli na světě existuje asi 10 rezervací tmy, ale to jsou většinou národní parky nebo nechráněné přírodní oblasti," upřesnil Suchan. Jizerské hory jsou první na světě, kde vznikla první mezinárodní oblast tmavé oblohy protože příhraniční oblasti to nezahrnuje nikde.

„Většina oblastí současných, které jsou ale i s přísnějším režime, ale většinou jsou umístěné v Kanadě nebo ve Spojených státech. Ale to, že by ta oblast zasahovala dva státy najednou, čili přeshraničně, tak to je skutečně první případ na světě," vysvětlil astronom s tím, že v Jizerských horách právě na tom českopolském pomezí je skutečně relativně tmavá obloha. „Tu tmavou přirozenou přírodní oblohu už tam také nenajdeme, protože tu nenajdeme nikde v Evropě, nikde v Evropě už není úplně přirozená tmavá obloha," povzdechl si Pavel Suchan. Problém narůstajícího světelného znečištění ale není nijak novodobá záležitost, vznikl už v 60tých letech minulého století ve Spojených státech, když se města začala překotně rozvíjet a začala tedy velmi intenzivně svítit.