„Tenhle nápad vznikl před čtyřmi lety v hospodě u piva. Chlapi se hecovali navzájem, kdo dělá v Dobré lepší domácí uzené. Tak jsme je vzaly za slovo," objasnily původ této zajímavé kuchařské tradice organizátorky Uzenobraní Iva Henzlová a Petra Pejzlová.

Uzení masa je čistě „pánská jízda"

Přehlídky uzených domácích pochoutek se v Dobré účastní pravidelně asi desítka většinou stálých výrobců. Je třeba zdůraznit, že se jedná o čistě „pánskou jízdu." Ženy pořádají něco podobného, ale až na jaře. Naposledy to byla jarní přehlídka té nejlepší domácí sekané.

Každý výrobce domácího uzeného přinesl do hospody na ukázku dva vzorky. Jeden na posouzení vzhledu, druhý pro chuť. Organizátorky každý vzorek opatřily značkou, kterou znaly jen ony. Chuť a vzhled posuzovali návštěvníci hospody po zaplacení symbolického vstupného. A jak má podle zkušené kuchařky Petry Pejzlové vypadat opravdu dobré domácí uzené?

„Musí mít ten správný podíl tučného a libového. Nemělo by být moc tlusté, ani vysušené. Kůžičku by nemělo mít černou nebo naopak nedouzenou," vysvětlila Petra.

Podle Ivy Henzlové není vůbec jednoduché uzené správně naložit a vyudit.

„Někdy se stane, že se při uzení použije špatné dřevo, takže se maso zkazí. Stejně tak se může stát, že necháte maso před uzením moc dlouho naložené a ono začne zavánět," vysvětlila Iva nejčastější „průšvihy" ke kterým může při výrobě uzeného dojít.

Ochutnavači hodnotili u jednotlivých vzorků vzhled, chuť, ale také vůni. Například Stanislav Hospodka se účastní Uzenobraní už od začátku.

„Každý má jinou chuť. Nejlepší je podle mých zkušeností vyuzený bůček, pěkně prorostlý. Není dobře maso ničím vylepšovat, například naložení do česněku se moc neosvědčilo. Udit si maso musí každý sám, v dobré udírně. Doba uzení masa je různá. Většinou je to něco mezi šesnácti až dvaceti hodinami," vysvětlil Hospodka.