„Úsobské kulturní léto vzniklo těsně po listopadu 1989 na podporu úsobského starosty Karla Kameníka, který je mimochodem můj spolužák. Uspořádali jsme tehdy první koncert, návštěvníkům se líbil, nakonec se z toho stala pěkná tradice," shrnul stručně historii kulturní akce hlavní organizátor, muzikant Josef Zámečník z agentury ARS.

Problém jsou finance

Za více než dvacet let se v programu úsobského kulturního léta vystřídala řada známých osobností českého show byznysu. Součástí kulturního léta se stala i Muzikantská pouť, která je o dva roky mladší, než kulturní léto samotné. Úsobské kulturní léto začíná už v pátek a končí v neděli, vstupné na všechna vystoupení se neplatí. Jak Josef Zámečník přiznal, je organizování této velké akce stále náročnější.

"Program začínáme sestavovat na jaře. Problém je ve financích, takže oslovujeme hlavně svoje známé kumštýře, kteří jsou ochotni vystoupit za přijatelnou cenu. Navíc se dneska snad v každé větší vesnici pořádá nějaký hudební festival," podotkl hudebník. V pořádání kulturního léta i muzikantské pouti se organizátoři drží tradice a nabízejí program, kde si každý návštěvník najde to své vystoupení v návaznosti na finance tak, aby se pokud možno nemuselo sahat do obecní kasy.

Po celý víkend byla na nádvoří úsobského zámku přístupná výstava historických vozidel členů Veterán klubu Úsobí a uvnitř zámku pak návštěvníci mohli vidět expozici unikátního skla z již zaniklé známé úsobské sklárny. Tradice sklářské výroby v Úsobí bohužel skončila uzavřením brusírny v roce 1998.

Součástí kulturního léta byla i „spanilá jízda do vrchu", kterou organizuje Veterán klub Úsobí. „Letos jsme vyrazili na kopec u Chýšky. Zúčastnilo se asi 60 jezdců, stále ti samí," konstatoval za vedení Veterán klubu Josef Mrkvička.

Náročný koníček

K těm pravidelným účastníkům patřil například Jiří Novák z Pelhřimova. „Do Úsobí jezdím už dva roky. Na akce Veterán klubu mě přivedla láska k historii a motocyklům," prozradil pan Jiří. Jak upřesnil, k jeho oblíbeným historickým obdobím, kterým se zabývá, patří rozmezí let 1939 až 1945. Zaměřuje se jak na staré vojenské uniformy, tak i auta a motocykly.

„Je to koníček náročný na čas a hlavně na peníze. Navíc dneska už existuje množství replik, takže sběratel musí dát velký pozor, aby se nenapálil," konstatovals běratel.