Výstava, která trvá do konce února, nabízí ukázky originálních prací žáků a pedagogů keramických a kovářských oborů Akademie – VOŠ, Gymnázia a SOŠUP Světlá nad Sázavou.

Keramický ateliér prezentuje Petra Sedlmajerová a její žáci učňovských a uměleckořemeslných oborů a žáci oboru restaurování skla a keramiky z VŠCHT (Vysoké školy chemicko- technologické). Kovářský ateliér představuje akademický sochař Jan Tomešek a jeho žáci. Návštěvníci si mohou prohlédnou zajímavé práce, které kombinují kov se sklem stejně jako kovářské výrobky, která jsou ve světelské škole specialitou. Většina vystavených exponátů je na prodej.

„Práce studentů, které si mohou návštěvníci výstavy prohlédnout, pocházejí z období asi osmi let. Většině autorů bylo v době, kdy tyto předměty vytvořili, asi patnáct až osmnáct let. Přiznám se, že by těch výrobků, co stojí za pozornost, bylo mnohem víc. Ale mohli jsme sem dopravit jen ty, co lze vynést do druhého patra. Některá díla jsou tak těžká, že bychom je sem nedostali," konstatoval akademický sochař Jan Tomešek.

Například Erik Šnajdr z Havlíčkova Brodu je autorem sekery z takzvané damascenské oceli. „Damascenská ocel je typická tím, že se materiál na sebe vrství, svařuje se a vyhlazuje tak, že jednotlivé vrstvy jsou vidět pouhým okem. Ovšem vlastnosti takové oceli jsou legendární," prozradil Erik Šnajdr. Keramička Petra Sedlmajerová zase představila originální techniku vypalování keramiky v milířích nebo proutěných koších starou tisíc let, kterou současní umělci znovu objevují.

Přesto že název výstavy Užitečné předměty má na konci otazník, většina výrobků studentů světelské Akademie je v každodenním životě bez problémů použitelná. Stejně tak absolventi školy by neměli mít problém najít svoje místo na trhu práce nebo v oblasti umění. Aspoň zatím.

Inkluze nám všem uškodí

„Někteří naši studenti přejdou do praxe. Stanou se z nich dobří kováři a zámečníci. Jiní nastoupí na vysokou školu, stanou se z nich skuteční umělci, další už pracují například jako restaurátoři kovů, ale bojím se, co bude dál. Porevoluční školství v Česku neuvěřitelně zdegenerovalo. Vím to dobře, jsem vystudovaný pedagog s diplomem," podotkl akademický sochař Tomešek a dodal, že dalším zlem je takzvaná inkluze.

„Na první pohled líbivá politika integrace je špatná pro obě strany. Schopnější a rychlejší studenty spolužák s mentálním handicapem zbrzdí. On sám bude časem nešťastný. Neboť uvidí, že nestačí. Sice se nějak vyučí, ale řemeslo zřejmě s ohledem na svoje mentální schopnosti, nezvládne nikdy. A co je horší, bohužel hlavně pro něho, pokud je vyučený, nemá nárok na invalidní důchod, přesto že by ho s ohldem na postižení potřeboval.  V takovém případě se stane zřejmě dlouhodobě nezaměstnaným, závislým na pomoci rodiny a stát se ho zbaví. Takže dobrým studentům radím, učte se jazyky a jděte pracovat někem do ciziny, tady vás nic dobrého nečeká," povzdechl si akademický sochař.