Do Pařížova nedaleko Vilémova, který leží pouze několik set metrů od stejnojmenné vodní nádrže, se sjelo ohromné množství vodáků i obyčejných „suchozemských krys“.

Akce totiž láká vodomily prakticky ze všech koutů republiky, a když kolem půl jedenácté dopoledne doubravský vodník, který má podle pořadatelů své kořeny až v daleké Amazonii, mohutným klíčem odemkl studené vody řeky protékající podhůřím Železných hor, během více než dvou hodin se do vody postupně nahrnuly se svými plavidly desítky, ba stovky vodáků. Jejich zástupy prakticky nebraly konce.

Vondra jako vodák

„Sama jsem překvapena, kolik lidí se tu objevilo. Spolu s přáteli jsme tu na této akci už poněkolikáté, ale odhaduji, že letos je tu nejvíc lidí. V začátcích sem prý jezdili pouze skalní, teď jde skoro o masovou záležitost,“ podivovala se jedna z účastnic, která kráčela se svým kajakem k vodě, Andrea Novotná ze středních Čech.

„Já, vodník doubravský, vás tu všechny vítám a nepřeji vám žádné cvaknutí,“ hlásil do megafonu slangově brčálově zelený vodník.
Ten spolu s nestorem ronovského vodáctví, Františkem Zvěřinou, pronesl slavnostní proslov, ve kterém zhodnotil i některé individuální úspěchy fiktivních plavců.

„A za nejlepšího kormidelníka roku vyhlašujeme Sašu Vondru, který jako jediný dokázal proplout divokými peřejemi s názvem VV09,“ nenechali ani na politické scéně organizátoři nit suchou.

Někdo úsměvný projev poslouchal, jiný zatím chystal loď a další si vychutnávali dobré pivo i propečenou klobásu.

Poté už nastal veselý shon. V korytě řeky bylo vody i díky hráznému z nedaleké přehrady, který lehce popustil stavidla, pro všechny plavidla dostatek.
Účastníci, kteří soudě podle značek na automobilech, dorazili z různých krajů Čech i Moravy, snášeli pomalu své nové i postarší loďky, rafty i kajaky k břehu a postupně vplouvali do chladných vod Doubravy. Vodácké ahóój se pod pařížovským mostem neslo ještě několik hodin.