Je už téměř jisté, že hromadný hrob v parku Budoucnost v Havlíčkově Brodě obsahoval pozůstatky padlých z doby husitské, říká archeolog Jan Vizner ze společnosti Archaia. O unikátním nálezu chce napsat knihu.

Při opravách parku našli letos v létě archeologové hromadné hroby. Byly v nich stovky kostí. Lidské i koňské. Podle archeologů mohlo jít o padlé z husitské války o Brod. Letos od ní uplynulo šest set let. To už je teď podle archeologa skoro jisté. „Kosti jsme poslali na prozkoumání našim odborníkům patologům. Samozřejmě že ne všechny. Podle povahy zranění na kostech se jedná skutečně o padlé ve středověké bitvě. Jediná bitva takového rozsahu, aby po ní zůstaly hromadné hroby, se ve středověku odehrála u Brodu v dobách husitských,“ upřesnil Vizner.

Kéž by se úžasný objev potvrdil. To si přál při nalezení hromadného hrobu místostarosta Brodu a nadšený historik Libor Honzárek. „Letos je to už celých šest set let, kdy husité zničili tehdejší Německý Brod a pobili tisíce lidí," dodává na vysvětlenou. Že odborníci našli možná ostatky padlých z husitské bitvy, je podle archeologa spíš dílo náhody.

Archeologové prováděli u kostela takzvaný záchranný výzkum. Pracovali pouze v místě, kudy vedla obnova parku Budoucnost. Striktně se drželi linie stavby. Stačilo naplánovat obnovu parku jinak a hroby se nemusely objevit vůbec. Archeologové našli tři. Největší měl něco přes tři metry na šířku. Není vyloučené, že jich je na místě mezi kostelem a budovou AZ Centra daleko víc.

Ostatků byly stovky. Spočinuly v bednách. Některé poslali archeologové na posouzení patologům.

Nálezy byly už jen změtí kostí různé velikosti, těla nepřipomínají. Podle Viznera proto, že se jednalo nejspíš o takzvané sekundární hroby. „Představme si situaci. Je po bitvě, všude leží stovky mrtvých, půda je v lednu zmrzlá. Mrtvé je třeba pohřbít, aby se zabránilo epidemii. Tak lidé, kteří v Brodě zbyli, vykopou někde mimo město narychlo mělké hromadné hroby a těla do nich pochovají,“ popsal archeolog možný scénář.
Podle odborníka pak uplyne několik let, život se vrací do starých kolejí. Obyvatelé Brodu si vzpomenou, že někde v okolí města leží jejich mrtví předkové, sousedé, příbuzní, obránci i útočníci. „Tak se rozhodnou pohřbít těla tam, kam patří. Do posvěcené půdy na hřbitově u kostela. Ale to už nejsou těla. Jen kosti, které hrobník nasype do hromadných šachet,“ dodal.

Takovému scénáři nasvědčuje podle Viznera i fakt, že se mezi kostmi lidí našel i koňský hnát. „Takže jde o pozůstatky po bitvě. Ve středověku by nikdo zvíře nepohřbil společně s člověkem. Po bitvě se mrtvá těla zvířecí i lidská zahrnula hromadně. Kromě toho na kostech jsou známky poškození. Odkazují na zranění v bitvě,“ dodal archeolog.

Společně s kostmi objevili archeologové i keramiku, které se v jejich slangu říká šedý mor a původem patří do patnáctého století.
Objevy u kostela Nanebevzetí Panny Marie fascinují Tomáše Holendu z Okrašlovacího spolku. Zdůraznil, že v takové situaci by bylo skvělé uspořádat s archeology besedu.

Zničení Německého Brodu

* V prvních lednových dnech roku 1422 se v okolí Německého Brodu odehrála závěrečná bitva druhé křížové výpravy proti husitům zorganizovaná uherským a českým králem Zikmundem Lucemburským. Vyvrcholila 9. a 10. ledna 1422. Křižácké oddíly prchaly po prohrané bitvě u Habrů na jih a katolický Brod pro ně skýtal jistou ochranu před Žižkovými vojsky.

* Žižka na město zaútočil. Husité město dobyli, a to 10. ledna prakticky celé lehlo popelem, padly až až dva tisíce lidí.

Zdroj: Historie města