Setkávání nad pohádkami má děti nejen pobavit, ale i vzdělávat. „Po přečtení si prohlížíme obrázky, ptám se dětí na jména postav, nebo třeba na hlasy jednotlivých zvířátek,“ přiblížila babička Anička.

Počet pohádek většinou závisí na pozornosti malých posluchačů. „Některé vydrží jen na jednu pohádku, jiné chtějí třeba tři. Je opravdu vidět, komu doma rodiče čtou,“ pověděla Jana Houlíková ze Zvonečku.

Pravidelné čtení pro děti od dvou do čtyř let se ve Zvonečku koná už zhruba tři čtvrtě roku a obvykle se ho účastní zhruba desítka dětí. Na poslední předprázdninovou pohádku však dorazily jen dvě. „Je to jednak tím, že je venku krásné počasí, ale i proto, že spoustu dětí už s rodiči odjelo na dovolenou. Obvykle bývá větší účast,“ přemítala Houlíková.

Znovu se děti s babičkou Aničkou uvidí v září. „Nejprve dočteme aktuální Knihu plnou pohádek o zvířátkách a pak vybereme další, která nás bude provázet dalším školním rokem. Jaká to ale bude, ještě nevíme,“ dodala s úsměvem Houlíková.