Podle Jana Prchala z odboru životního prostředí výrobce uvádí, že tato metoda je kladně hodnocena napříč Českem a  podložena vědeckými pokusy. „Cena pravidelné aplikace je oproti technickému zásahu zlomková a výrazně se tak prodlouží doba opakování tohoto zásahu,“ řekl Prchal. Podle starosty Přibyslavi Martina Kamaráda je tato metoda vhodná hlavně k čištění zakalených vod, ale ne k odstranění hutných těžkých kalů ze dna zaneseného rybníka.

Starou radnici čeká proměna v regionální muzeum a kulturní centrum
Do pěti hlavních investic vloží Havlíčkův Brod letos přes sto milionů

Bakteriální metodu vyzkoušeli v některých regionech. Například na Přerovsku v tamní vodní nádrži Laguna bakterie zpracovaly tolik bahna kolik by se vešlo na dvě stovky nákladních aut. Nejdřív město použilo sací bagr, a pak přešlo na bakterie. „Máme v ruce zprávu, která jasně říká, že v Laguně došlo k úbytku o osmnáct set metrů kubických, a to považujeme za solidní výsledek,“ zhodnotil pokus radní Michal Zácha z Přerova. Bakterie vyzkoušeli i v Bohumíně, ve Svitavách na rybníku Rosička nebo Zbýšov na Kutnohorsku .

V Přibyslavi chtějí metodu vyzkoušet příští rok. Letos se chystají na odbahnění a rekonstrukci dvou malých rybníků, kde využijí starý mechanický způsob. „Je to odbahnění záchytného rybníčku u Jablonecké nádrže. Uskuteční se letos na podzim. Rybník byl čištěn před třemi lety,“ upřesnil starosta. U nádrže dochází k poměrně silnému pravidelnému splachu z okolních polí. Problém řešili již v minulosti travnatými pásy, nicméně ani ty nedokážou plně zachytit bahno stékající při silném dešti. Další je rybník Němečák, kde je třeba podle starosty ještě vyřešit vlastnické vztahy.