V Lucerně se zpívaly jeho hity. Ty úžasné baladické texty dosud nikdo nepřekonal a sotva překoná. Současné hvězdičky šoubyznysu to rozhodně nebudou.

Jen je škoda, že jeho hlas a jeho písně z rádií prakticky vůbec neslyšíme. Podle jeho bratra Jana Karel Kryl opět  vadí. Neboť jeho texty, jako demokracie rozkvétá, byť s kosmetickou vadou, ti, co kradli po léta, dnes dvojnásobně kradou, či farář nám slíbil nebesa a čeká na majetky, jsou až mrazivě aktuální. Nazývat věci pravým jménem se v naší „banánové republice", bohužel, škaredě nevyplácí. Cenzura panuje dnes,  stejně jako v minulosti, jen je mnohem lépe utajená, a mocní se dovedou mstít. Karel Kryl by to  u nás  neměl jednoduché, možná by opět emigroval. Každodenní souboj s českým slídičstvím, podrazáctvím, srabáctvím, kariérismem, arogancí a  blbostí by časem asi byl nad jeho síly. Kryl se nikdy netajil tím, že se mu polistopadový vývoj u nás nelíbí. V době, kdy se odstartovala největší zlodějská aféra v naší novodobé historii, zvaná kuponová privatizace, před ní varoval a upozorňoval, že to skončí velikým průšvihem.

Bylo by zajímavé vidět, kdo všechno z našich mocných a „hlav pomazaných" se při odhalování jeho pamětní desky nechal vidět. Kdo se při oslavě jeho narozenin v Lucerně předváděl a cenil zuby do kamer. Některým z nich byl tento zpěvák pro svoje nesmlouvavé názory zaživa trnem v oku, ale proč se na jeho památce nepřiživit. Pokud se Karel Kryl na to shromáždění díval z obláčku, bylo by zajímavé vědět, co si myslel, a co by jim v té chvíli zazpíval. Možná by vystačil s jedním starým hitem,  jen s několika takty z písně neznámého vojína:" Co tady čumíte? Vlezte mi někam! Copak si myslíte, že na to čekám?  Co tady civíte? Táhněte domů!  Pomníky stavíte, prosím vás, komu?

stepanka.saadouni@denik.cz