Výstava přibližuje návštěvníkům historii bramborářství na Vysočině. „V devatenáctém století brambory nacházely v zemědělství větší uplatnění než dřív. Vysočina se dostávala do povědomí jako kraj, kde se bramborám daří. Začal zde vznikat rozvinutý škrobárenský průmysl,“ konstatoval u příležitosti otevření výstavy Jaroslav Čepl ředitel Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě. Bramborám se tehdy běžně říkalo zemáky.

Takto to vypadá v genové bance brambor.
Brambora jako člověk: unikátní banka v Brodě shromažďuje tisíce genů brambor

Výzkumný ústav bramborářský vznikl v bývalém Německém Brodě v roce 1923. Už sto let se věnuje výzkumu brambor a šlechtění kvalitních odrůd. Pýchou ústavu je genová banka, jediná v republice, ve které je pečlivě uloženo několik tisíc odrůd brambor.

Zdroj: Deník/Štěpánka Saadouni

V Česku činí konzumace brambor asi sedmdesát kilo na osobu a rok. Podle ředitele Čepla je pro pěstitele brambora náročná plodina, výše nákladů často neodpovídá zisku. Výzkumný ústav bramborářský má k dispozici bohatý archiv. Díky němu vznikly u příležitosti výstavy zajímavé Stoleté noviny. Návštěvníci výstavy si v nich mohou zalistovat a seznámit se s bramborářskou historií Vysočiny od minulosti po současnost.