Letos se ale z plánovaného prodeje stal záměr pozemek darovat, ovšem brodská radnice s darováním vyčkává a vzkazuje budoucím provozovatelům: Chceme pevné záruky, že se projekt uskuteční a že provozovatel ví, z čeho bude chod zařízení platit.

Proč město otálí s převodem, vysvětlil místostarosta Zbyněk Stejskal (ODS). „Je třeba k tomuto projektu otevřít nejdřív diskusi o velmi důležitých bodech. Od spolku jsme neobdrželi včas potřebné podklady, které by nám skýtaly záruky, jak bude s pozemkem do budoucna naloženo. Máme již návrh smlouvy zpracovaný právníkem, ale potřebujeme znát další podrobnosti. Například jak bude provoz zařízení financován. Jak se na financování bude podílet stát, jak zdravotní pojišťovny. A kdo bude o klienty hospice pečovat. Například už víme, že stát by na provoz zařízení přispěl, ale žádá, aby byl pozemek ve vlastnictví provozovatele. Zkrátka těch nejasností je zatím tolik, že jsme se rozhodli k celému projektu uskutečnit mimořádné jednání v lednu příštího roku a před tím ještě pracovní seminář. Město Havlíčkův Brod má vůli projekt hospice podpořit, ale potřebuje záruky,“ popsal podstatu problému místostarosta Stejskal.

Velmi citlivá věc

„V tuto chvíli zajišťujeme podklady pro získání financí z dotačního programu Ministerstva zdravotnictví ČR, s městem Havlíčkův Brod jednáme ohledně pozemku a s Krajem o finanční spoluúčasti,“ vzkázala za budoucí provozovatele hospice předsedkyně spolku Ludmila Novotná.

Jak vysvětlila, provoz hospiců je v ČR financován vícezdrojově. „Nejinak by to mu bylo v našem případě. Financování je zajištěno z těchto zdrojů: zdravotní pojišťovny, dále pak příspěvek na péči, příspěvek pacienta, dotace ministerstev, Kraje Vysočina, měst a obcí a dary,“ upřesnila Novotná s tím, že tým potenciálních pracovníků pro práci v hospici vzniká postupně po celou dobu práce spolku, tedy skoro 4 roky. „Tito zájemci se v oblasti paliativní péče průběžně vzdělávají, včetně stáží v hospicích. Jsou to lidé nejen z Havlíčkova Brodu, ale také s Pelhřimovska, Jihlavska, Žďárska i Třebíčska,“ dodala Novotná.

K projektu hospice v Brodě má výhrady například zastupitel Milan Plodík(KSČM). „Není to tak dávno, co minulé zastupitelstvo prohlásilo, že budeme dobrými hospodáři a schválilo záměr prodeje pozemku pro hospic. Dnes je to už dar, ale je třeba si uvědomit, že pozemek má cenu pěti milionů. Navíc není dodnes jasné, jak bude kamenný hospic plnit svou funkci, jakou nabídne péči a jak bude financovaný provoz. Už proto, že se bude starat o lidi v poslední fázi života. To je hodně citlivá věc,“ zdůraznil Plodík. Jak připomenul, například Kraj Vysočina nepovažuje kamenné hospice za favority v oblasti péče o umírající. Navíc hospic vedený Spolkem Mezi stromy měl stát původně v Jihlavě, ale z projektu sešlo.

V Jihlavě byli proti

Je to pravda. Hospic měl stát v jihlavské části Lesnov na parcele s opuštěnou vilou. Ale v květnu v roce 2017 jihlavští zastupitelé rozhodli jinak. Návrh na prodej objektu v ulici Pod Rozhlednou neodsouhlasili. Problémy viděli ve vhodnosti parcely a také ve financování. Magistrát města Jihlavy měl také hospic dotovat deseti miliony korun. „Šest milionu korun by později spolek vrátil. Jihlavský rozpočet by to tedy stálo asi necelé čtyři miliony korun,“ vypočítal tehdy zástupce Spolku Mezi stromy Jan Dokulil.

Zastupitelům se ale nelíbila otázka dalšího financování provozu, která jim rovněž bránila v odsouhlasení prodeje. Tázali se kde spolek sežene peníze na výstavbu, zvlášť, když se ukázalo, že dotace od státu pro hospic je podmíněna, stejně jako v Brodě vlastnictvím pozemku. Zastupitelům schválení prodeje pozemku s budovou přišlo velmi zbrklé. „Rychle převést pozemek kvůli dotaci, která už nemusí být. Když je projekt kvalitní, tak se peníze vždycky najdou,“ nesouhlasil s hlasováním pro prodej tehdejší zastupitel Miroslav Tomanec (Forum Jihlava), ačkoliv spolku vyjádřil svou podporu. „Současný trend je udržet pacienty co nejdéle v domácím prostředí,“ uvedl k otázce kamenných hospiců náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast zdravotnictví Vladimír Novotný.

Doma nebo v nemocnici

Náměstek zároveň potvrdil strategii paliativní péče, kterou vedení kraje už loni dokončilo. Pracovalo na ní deset let. „V týmu, který se podílel na jejím vzniku, byli nejen odborníci, ale i Ludmila Novotná ze spolku Mezi stromy,“ informoval Novotný. Se spolkem Mezi Stromy je tak vedení kraje stále v kontaktu. Pokud prý získá dotaci a místo, kde by mohl kamenný hospic stát, kraj by nebyl proti. Paliativní péči chce kraj podporovat v domovech pro seniory a především ve svých nemocnicích.

„Do budoucna se budou proškolovat lékaři, aby se rozšířily týmy schopné poskytovat náročnou a specializovanou péči," uvedla tisková mluvčí Kraje Vysočina Eva Neuwirthová. Strategii paliativní péče vedení kraje vypracovalo do roku 2020. V Jihlavě lidem, kteří chtějí prožít poslední chvilky svého života v domácím prostředí, pomáhá například Bárka. Ta v krajském městě funguje při jihlavské Charitě. Nejsme proti kamennému hospici. Víme, že není pouze ve dvou krajích v republice. Chápeme ho jako třešničku na dortu,“ uvedla vedoucí Bárky Jana Sochorová. „Například v Anglii se od hospiců hodně upouští. Vyžadují totiž vysoké náklady na provoz,“ dodala Sochorová.