"Není kam spěchat, i když všechno nasvědčuje tomu, že jarní práce začínají i v našich podmínkách o něco dřív," konstatoval předseda havlíčkobrodské okresní agrární komory Václav Vala.

Techniku už je ale možné na polích vidět. „Podniky  zahájily přihnojování ozimů a řepky. Orají plochy, na kterých na podzim vysely plodiny pro organické hnojení, které současně přes zimu plnily protierozní funkci. Pomalu přistupují i k výsevu jarních obilnin," pokračoval Vala. Ten ale v této souvislosti poznamenal, že teplota půdy není ještě na Vysočině pro setbu zcela optimální. „V hloubce pěti centimetrů dosahovala   počátkem tohoto týdne teplota půdy čtyř stupňů a v hloubce deseti centimetrů měla jen jeden stupeň," upozornil Vala.

Informace o tom, že farmáři v Polabí již zahájili výsadbu velmi raných odrůd brambor, Valu nepřekvapila. „Podobná situace bude i v Jihomoravském kraji. V našich podmínkách je ale nutné brát v potaz možný příchod jarních mrazíků. Ty obilninám neuškodí, vzešlé porosty brambor ale mohou vážně poškodit," zareagoval Vala.

Na Vysočině začíná výsadba brambor obvykle v polovině dubna. „Pokud se jarní ráz počasí nezmění,  můžeme i u nás očekávat  dřívější výsadbu. Řádově ale půjde o dny, nikoliv o týdny," řekl Vala.

Zvýší se výměra krmných plodin

Mezi komoditami, na které letos zemědělci na Brodsku vsadí, bude opět hrát prim řepka. Její výměra nicméně bude o něco nižší, než tomu bylo vloni.

Výměry obilnin a brambor budou srovnatelné.

„Očekávám postupný nárůst výměry ploch krmných plodin, kukuřice nebo luskovin. Zemědělci totiž musejí vykrýt ztráty způsobené loňskou neúrodou," vysvětlil Vala.

Ten  naznačil, že vyšší výměra krmných plodin bude souviset i s dotační politikou, ke které EU v nadcházejících šesti letech přistoupí a která daleko více zohlední chovatele skotu. „Naplno se ale tento efekt dostaví až v letech 2015 a 2016," podotkl Vala.

K letošní produkci brambor se vyjádřil i tajemník Ústředního bramborářského svazu ČR  Josef Králíček.

„Rozloha polí s konzumními bramborami podle odhadu svazu v České republice asi nestoupne, přestože pěstitelé dostávají za loňskou úrodu dobrou cenu. Z hlediska regionů může nepatrné oživení nastat v oblasti Polabí, naopak na Vysočině předpokládáme stagnaci produkčních ploch," uvedl Králíček.

Ten dodal, že Vysočina se na republikové produkci brambor podílí třetinou. „Díky státní podpoře se v tomto roce zřejmě mírně navýší pěstování brambor na výrobu škrobu," řekl Králíček. Sklizeň brambor na farmách byla vloni kvůli špatnému počasí v meziročním porovnání nižší zhruba o pětinu.

Farmářská cena se teď pohybuje kolem 6,50 korun za kilogram. Ještě podstatně dražší jsou brambory v obchodech, zákazníci za kilogram platí i kolem 17 korun.