Jsem invalidní. O takové lidi nikdo moc zájem nemá. Moje poslední zaměstnání jsem hledala několik let, svěřuje se Eva Bártlová. Asi čtyři roky pracuje v sociálním podniku Semitam, konkrétně v jeho originální knihařské dílně.
Lidé jako Eva Bártlová nemají v životě velké štěstí. Eva je vyučená knihařka, ale postihla ji nemoc. „Mám invalidní důchod, omezenou pohyblivost. S takovou vizitkou hledáte práci těžko,“ povzdechne si paní Eva. S nemožností pracovat se podle jejich slov samozřejmě pojí i další negativa. Nedostatek peněz, finanční problémy, kdy člověk musí neustále počítat, co si může a nemůže dovolit. Tak hrozí, že skončí v kolotoči dluhů a půjček.
Eva Bártlová nakonec našla práci v jedné z havlíčkobrodských firem, které přijímají lidi s postižením. Nebylo to však napořád. „Brzy mě propustili a byla jsem zase tam, kde dřív. Naštěstí jsem se ale dozvěděla, že existuje společnost Semitam, která pomáhá lidem, jako jsem já. Pracuji tady čtyři roky a jsem moc spokojená,“ zdůrazňuje knihařka.

Semitam je podle zakladatelky sociálního podniku Martiny Kadlecové vlastně cesta. „Od října 2011 jsme ušli kus cesty. Někdy mílovými kroky, jindy opatrným našlapováním a občas jsme se i točili v kruhu,“ píše Martina Kadlecová pod logo svého podniku na webových stránkách.
Semitam vznikl původně jako firma zaměstnávající lidi po výkonu trestu. V současné době tady ale nacházejí novou šanci všichni ti, co neměli v životě štěstí a museli se s osudem poprat. „Zaměstnáváme bývalé vězně, lidi s postižením, Romy. Lidi, co se topí v dluzích a sociálních problémech,“ upřesňuje Kadlecová.
Semitam je cesta
Sociální podnik vznikl před jedenácti lety
Nabízí novou šanci lidem znevýhodněným na trhu práce
Pracují tady bývalí vězni, Romové, lidé s různým druhem postižení
Semitam nabízí úklidové služby všeho druhu
Nejzajímavější je jeho knihařská a papírenská dílna
Semitam provozuje úklidové služby, ale nejzajímavější součástí podniku je knihařská a papírenská dílna. „K výrobě papírenského zboží nás kdysi přivedla Karolína Stryková z bývalé firmy Ross. Naučila nás všechno, co sama uměla,“ vzpomíná Martina Kadlecová.
Právě v této dílně může Eva Bártlová uplatnit svoje schopnosti vyučené knihařky. „Děláme tady diáře a zápisníky. Pouzdra na průkazy, receptáře, pasparty. Každému podle jeho přání, vše na míru zákazníkům,“ říká a ukazuje, jak se takový blok tvoří. Nejdřív je potřeba se zákazníkem se domluvit, co vlastně chce. „Někdo si přeje na titulní stranu rodinnou fotku. Někdo obrázek z našeho katalogu. Vybereme barvu na desku a plátno. Pak skládáme, řežeme, děrujeme, lepíme,“ vysvětluje knihařka a ukazuje na jednotlivé stroje.
Podle Martiny Kadlecové i výroba papírenského zboží podléhá módě. „Novinkou jsou třeba zápisníky na kuchařské recepty. Na konci školního roku jsou v kurzu učitelské zápisníky jako dárek, vazby absolventských prací pro studenty. Dělali jsme zápisník pro výživovou poradkyni. Jsme schopni vyrobit jak pár kousků, tak i zvládnout velkou zakázku pro celou firmu,“ nahlíží Kadlecová do dlouhého seznamu.
Při výrobě bloků, zápisníků, náčrtníků, ale také plátěných tašek mohou zaměstnanci dílny uplatnit i vlastní fantazii. „Někteří naši zaměstnanci krásně malují a jejich výtvory se líbí,“ dodává Kadlecová.