Ani Sativě se nevyhnuly společenské změny. V současné době se snaží nabízet zákazníkům kvalitní brambory, čelit jako ostatní pěstitelé tvrdé zahraniční konkurenci, nepřízni počasí a vysokým cenám hnojiv.

Podívejte se, jak se činí budoucí kuchaři na soutěži kterou pořádá Obchodní akademie a Hotelová škola v Havlíčkově Brodě.
Brambory stokrát jinak. Kuchtíci z celé Vysočiny se v Brodě potili u sporáku

Martin Merunka je v Keřkově vedoucím bramborárny. Sleduje cestu brambor od sadby na pole a z pole zpátky k zákazníkům. „Sativa se ve srovnání před rokem 1989 změnila. Hospodaříme na ploše 116 hektarů. Nabízíme brambory na sadbu, konzumní i škrobové,“ říká a upřesňuje, jak to vypadá dneska s areálem v Keřkově, který Sativě kdysi patřil, a dnes v obyvatelích Přibyslavska svým poněkud zpustlým vzhledem budí rozpaky. „Věc se má tak, že areál u silnice na Přibyslav, kde je správní budova a velké skleníky, má úplně jiného majitele. Nám zůstala bramborárna a malé skleníky,“ vysvětluje Merunka.

Většina laiků má slovo brambory spojené v poslední době hlavně se stoupajícími cenami. To se spotřebitelům nelíbí, ale jak Martin Merunka vysvětuje, na vině jsou hlavně rostoucí ceny hnojiv, benzinu i nafty. „Například močovina ke hnojení stála původně 900 korun za metrák, cena narostla trojnásobně. Rostou ceny pohonných hmot,“ povzdechne si a dodává, že ani pracovní síly, které se o sklizeň starají, nejsou zadarmo.

Loni prodávala Sativa kilo konzumních brambor za dvanáct korun, letos za šestnáct. Jak Merunka dodává, je třeba vzít v potaz i nižší výnosy způsobné počasím. Pověstné Keřkovské rohlíčky pěstuje Sativa nyní v daleko menším množství než dřív.

Ceny hnojiva

Co škodí pěstitelům brambor u nás skoro stejně jako počasí a ceny hnojiva, je podle Merunky zahraniční konkurence. „Naše brambory odebírá jen domácí Coop. Například na pulty nadnárodních obchodních řetězců se naše brambory bůhví proč vůbec nedostanou. Tam jsou výhradně brambory z dovozu. Často až z druhého konce Evropy. Nechápu. Zákazníci si je kupují a pak si stěžují, že brambory jsou drahé a nekvalitní. To není naše vina. Stačí zajet k nějakému domácímu pěstiteli a koupit si brambory ze dvora. Naštěstí už to někteří konzumenti u nás pochopili,“ dodává Merunka.

Sativa Keřkov je jedním z účastníků 32. Bramborářských dnů v Havlíčkově Brodě. Ve městě se konají od čtvrtka 19. října do soboty 21. října a končí trhem na Havlíčkově náměstí. Pořádá je Český bramborářský svaz ve spolupráci s Výzkumným ústavem bramborářským Havlíčkův Brod.

Brambory z Vysočiny, ilustrační foto.
Za brambory až o třetinu víc. Pěstitelé z Vysočiny naříkají nad letošní sklizní

Sativa se akce účastní pravidelně. „Nepovažujeme to za ztracený čas. Dozvíme se řadu zajímavých informací, vyměníme si zkušenosti a postřehy s kolegy z oboru,“ poznamená Merunka.

Zemědělci se například obávají dalšího úbytku pěstebních ploch. Ten je ale dlouhodobě daný snižováním české spotřeby brambor, která sice v roce 2021 vyskočila na 70,1 kilogramu na osobu, letos je kolem šedesáti, ale proti minulému století je na polovičních hodnotách.

Soběstačné Česko

Bramboráři na jeden hektar vynaloží až sto tisíc korun. Někteří zemědělci s pěstováním brambor končí a ti, co pokračují, se bez dotací neobejdou. Bez dotací by podle Agrární komory ČR cena zemědělských produktů byla mnohem vyšší, nebo bychom s domácím zemědělstvím skončili a byli zcela závislí na dovozech.

Podle Josefa Králíčka z Českého bramborářského svazu Česko už není dlouhodobě soběstačné v produkci konzumních brambor. Pokryje poptávku z maximálně osmdesáti procent. „Zbytek činí dovoz,“ poznamenal.

Na 96.kilometru dálnice D1 ve směru na Brno se z nákladního vozidla vysypala bramborová vláknina.
Kaše na vysočinské D1: kamion u Humpolce vysypal bramborovou vlákninu

Cena brambor se zákazníkům nelíbí, ale kopíruje realitu. Domácí bramboráři musí zvednout ceny. „Na pěstitele výrazně dopadá růst cen. Více platí za hnojiva, pohonné hmoty, ale hlavně elektřinu a plyn, což se propisuje i do koncových cen pro spotřebitele,“ vysvětlil Králíček.

Podle statistických údajů činí osázená plocha brambor v Česku téměř třiadvacet tisíc hektarů. Na Vysočině je to téměř osm tisíc hektarů.

Mohlo by se vám líbit: Brambory stokrát jinak. Kuchtíci z celé Vysočiny se v Brodě potili u sporáku

Zdroj: Deník/Štěpánka Saadouni