„Na začátku bych rád upřesnil, že my dnes ještě nemůžeme říci, že je letos medu málo, protože oblíbený lesní med je v současné době teprve včelkami přinášen do úlů. Celkové množství letošního medu můžeme vyhodnotit na konci července, kdy získáme i med lesní,“ říká Jiří Sláma z včelařství Chlistov na Havlíčkobrodsku, kterého včelaři znají ať už jako úspěšného kolegu včelaře, tvůrce receptury úspěšné Slámovy medoviny a jako redaktora časopisu Včelařství. Jiří Sláma vlastní včelařskou farmu, což znamená, že pečuje o více než 150 včelstev. Chov včel je podle Slámy fascinující záležitost.
„Jen si představte - jedno včelstvo za sezonu vytvoří kolem 100 kg medu a do úlu přinese okolo 40 kg pylu. Větší část medu a pyl tvoří výživu pro budoucí generace včel, na včelaře zbyde přibližně 30 kg. Včely mají v přírodě obrovský význam, některé druhy rostlin by zcela zanikly, kdyby nebyly opylovány. Včely musí navštívit přibližně 5 milionů květů, aby vytvořily 1 kg medu. Nad jejich pracovitostí nezbývá než žasnout,“ konstatuje Sláma.
Jaro začalo brzo
Jak následně upřesňuje, nyní je vytočen med květový, který včely získaly z nektaru květů od prvních jív, javorů, ovocných stromů, pampelišek až po řepku a malinu. „Květového medu bylo skutečně méně, než bývá obvykle. Důvod je zřejmý, jaro začalo nezvykle vysokými teplotami a příroda rozkvetla, ale i odkvetla dříve, než se včely mohly dostatečně početně namnožit,“ konstatuje Sláma.
Podle informací které má Jiří Sláma od včelařů z Čech a Moravy byl mnohde výsledek žalostný. Někteří mluví dokonce jen o čtvrtině až polovině obvyklého medného výnosu. „U nás na Vysočině mohl být výsledek lepší pouze v případě, že měl včelař již časně zjara včely v dobrém zdravotním stavu a dostatečně namnožené. Pokud mohu mluvit za sebe, měl jsem oproti bohatému loňskému výnosu květového medu asi o třetinu méně,“ konstatuje Sláma a dodává: „Budu-li kalkulovat dle medného výnosu cenu pro zákazníka, měl bych ji zvýšit z nynějších 130,- Kč za kilogram asi o 40,- Kč. Toto samozřejmě neučiním a moje cena bude letos vyšší pouze o jednu desetikorunu,“ dodává včelař.
Cenu ovlivňuje dovoz
Podle včelaře Jana Omese z Přibyslavi se zprávy o tom, zda bude méně medu, různí. „Cena se odvíjí od mnoha věcí,“ konstatuje Omes a dodává, že cenu ovlivňuje i dovoz medu ze zahraničí. Dovezený med se prodává hlavně v marketech a jeho kvalita je podle včelařů z Vysočiny někdy diskutabilní. Včelaři jsou navíc závislí na výkupu.
„Jestliže výkupní cena medu je 50 korun za kilo, včelařům zůstávají přebytky a tak včelaři místo prodeje medu vyrábějí medovinu,“ dodává Omes. Velkou roli hraje i počasí, které je v poslední době extrémní. „Byla dlouhá zima, studený březen a místo jara hned nastalo léto,“ vypočítává Jan Omes rozmary počasí. To ovlivnilo u včelstev takzvané snůškové období, což některá včelstva zvládla hůř. „Vše naráz vykvetlo a nastalo sucho, což ovlivňuje některé druhy medu, například nektarové medy. Nektar na květech díky suchu a horku přes den rychle zasychá, včely tak donesou do úlu podstatně menší množství, než když je pod mrakem. Přibývá i mšic,“ zdůrazňuje Omes.
Na trhu se může podle Jana Omese objevit i méně tmavého medovicového medu, který pochází z hmyzem přefiltrované mízy listnatých a jehličnatých stromů. Může za to sucho, kdy lesní porosty strádají, netlačí tolik rostlinných šťáv a tím pádem se sníží produkce medovice.
Český med patří podle včelařů z Vysočiny k nejlevnějším a nejkvalitnějším v Evropě. Na odbyt jde med i přesto, že jeho cena se pomalu zvyšuje rok od roku. I tak je ale český med pořád mezi nejlevnějšími v Evropě a současně je považovaný za jeden z nejlepších a nejkvalitnějších.
„Problém je, že cena nad 150 Kč za kilogram se tady považuje za vysokou. Přitom je to tak, že včelař, který na této ceně zůstává, podhodnocuje svou práci. Protože pečovat o včely a mít všechno, co k tomu patří, v požadované kvalitě, dá opravdu hodně práce,“ říkají včelaři.
Podle včelaře Radima Kupky ale medové výnosy závisí nejen na počasí, ale také na schopnostech včelaře: „Dobrý včelař má medu vždy dost. Málo medu mají včelaři, kteří se o včely dostatečně nestarají a systematicky se v oboru včelařství nevzdělávají. I tací se ale bohužel najdou,“ říká.
Cena versus kvalita
Mezi Havlíčkovým Brodem a Jihlavou se nachází malá osada Skřivánek, kde se nachází detašované pracoviště Výzkumného včelařského ústavu V Dole, který jinak sídlí v Máslovicích nedaleko Prahy. Podle odborníků z tohoto ústavu je třeba při nákupu medu nehledět tak na cenu, jako spíš na kvalitu. Jak si ale kvalitní med vybrat? „Nejde jen o zemi, kde byl med stočen do sklenic, ale o jeho faktický původ. Medy, na kterých je konkrétní adresa včelaře, patří vždy k těm nejlepším," radí například vedoucí chemické laboratoře Výzkumného ústavu včelařského v Dole Hana Vinšová.
Jak následně upozorňuje, opravdu kvalitní med se musí projevit i na jeho ceně. „Rádi bychom české spotřebitele naučili, že s medem je to podobné jako s vínem. Všechny produkty musí vyhovovat předpisům, ale jsou vína s přívlastkem, která míří kvalitativně výše. A mají také odpovídající vyšší cenu," dodává Vinšová.
Po letech útlumu se Češi ke včelařství vracejí. Ještě v roce 2008 bylo v České republice evidováno 45,6 tisíce včelařů, ale čísla stoupají, v současné době je toto číslo zhruba o osm tisíc vyšší, takže se dostalo nad úroveň roku 2002.