V současné době se ceny konzumních brambor na pultech obchodů pohybují v horizontu od 12, do 17 někde až 20 korun za kilo. „Vysoká cena brambor je pro mě překvapení, protože farmářská cena je třetinová, kolem šesti až osmi korun za kilo,“ konstatoval Jiří Zvolánek, místopředseda akciové společnosti Havlíčkova Borová a dodal: „V podzimní sezoně ale cena za kilo v obchodě už neklesne pod deset korun, takže je na místě začít si hlídat pole. Už jsem zaregistroval, že se někdo pokouší na našich polích s bramborami tajně kopat.“

Podle Milana Čížka z Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod výrobce, to znamená pěstitel brambor, má jen malý vliv na to, jak bude vypadat cena brambor na pultech, spotřebitelé tak platí za brambory mnohem víc, než dostávají zemědělci. Jedním z velkých pěstitelů brambor na Havlíčkobrodsku je celá léta akciová společnost Sativa Keřkov. Brambory pěstuje na ploše 110 hektarů. „Jestli se zákazníkům nelíbí cena brambor, tak ať nakupují přímo u pěstitele. Aspoň budou mít zaručenou kvalitu a původ,“ vzkázal nespokojeným zákazníkům za Sativu Keřkov František Štefánek. Jak dodal, vliv na velikost brambor ale mají výkyvy počasí. Když je sucho, hlízy jsou mnohem menší.

Podle předsedy Českého bramborářského svazu Josefa Králíčka v současné době pěstují zemědělci v ČR brambory na ploše asi 22 894 hektary, více je brambor konzumních než škrobových. Pozitivní je, že plochy oseté brambory se nezmenšují. „Naproti tomu v Evropské unii se zvyšuje zájem o brambory na zpracování, které zemědělci vyvážejí do Indie, Číny a arabských zemí,“ podotkl Králíček. Podle soukromého zemědělce Petra Fialy z Havlíčkobrodska se zemědělci v zemích EU těší mnohem větší podpoře.

„Když se prý v Německu narodí sedlák, dají mu na břicho cihlu aby se naučil dobře naříkat a přitom zemědělci v zahraničí jsou na tom lépe než my. Mají odbyt zajištěný. Neměl jsem komunisty rád, ale jejich systém plánování měl logiku. To jsme měli zachovat. U nás po převratu nastal boom hurá do Evropy, ale naše politiky nenapadlo vyjednat pro naše zemědělce stejné podmínky jako mají ostatní státy například Polsko a teď jsme za to biti a bude hůř,“ posteskl si pan Petr.

Jak zdůraznil Miloslav Chlán za Český bramborářský svaz je potřeba u nás hlavně zvýšit propagaci Českých brambor na trhu. „Propagace je ta nejlevnější dotace,“ konstatoval Chlán. Právě dotace do zemědělství jsou a budou palčivou otázkou do budoucna. Člověk nepřekročí svůj stín, český zemědělec zase nařízení a zákony Evropské Unie, a ta se k podpoře zemědělství moc nemá. Aspoň to nastínil Josef Doležal z Agrární komory ČR. „Po roce 2020 měla v rámci EU fungovat společná zemědělská politika, která prý má umožnit zemědělcům být víc na poli než u počítače a zajistit státům větší soběstačnost, ale zatím v tom směru nikdo nepodnikl skoro nic,“ konstatoval Doležal. Jak dodal na vysvětlenou EU se také nedostává peněz. Odliv financí způsobil i brexit, na dveře klepou volby do evropského parlamentu. „Evropská unie chce krátit dotace hlavně do Programu rozvoje venkova a zvýšit poplatky které členské státy odvádějí do evropské pokladny. Navíc země jako Německo a Francie nechtějí aby 38 procent evropských peněz šlo do zemědělství, ale na migraci a zajištění bezpečnosti,“ dodal Doležal