K prvnímu dubnu odchází do důchodu. Jak říká, činí tak s dobrým pocitem, že pro organizaci udělala maximum.

„Především jsem ráda, že se mi podařilo udržet havlíčkobrodský Červený kříž nad vodou i v době, která pro dobrovolné spolky a organizace není lehká," zdůraznila ředitelka. Jak upřesnila, když v kanceláři tehdejšího oblastního spolku Českého červeného kříže v Havlíčkově Brodě začínala, měl spolek pět zaměstnanců a na celém Havlíčkobrodsku bylo asi 150 místních skupin. „Dneska jsem zůstala na celé vedení oblastního spolku sama, na celém Havlíčkobrodsku zůstalo u Červeného kříže už jen sedm skupin. Ostatní to vzdaly. Odradily je zřejmě neustálé finanční problémy. Protože od roku 1994 se organizace osamostatnily a přišly prakticky o veškeré dotace. Navíc nastupující generace nemá pokaždé chuť dělat něco pro druhé, ve svém volnu  a zadarmo. Nemluvě o tom, že neustálý strach o práci krade lidem volný čas," vysvětlila ředitelka. Dnes je Červený kříž například v Přibyslavi, Nové Vsi u Chotěboře, Dolní Březince, Šmolovech, Suché a Uhelné Příbrami.

Věrní zůstali jenom opravdoví„srdcaři"

Jak ale ředitelka Chlupáčková zdůraznila, souhlasí s názorem prezidenta ČČK, docenta Marka Jukla, že po společenských změnách v ČR ztratili zájem být v Červeném kříži jen lidé, pro které to byla  formalita, nikoliv srdeční záležitost. „Nicméně mě mrzí, že Červený kříž v Česku, na rozdíl od zahraničí, kde je uznávanou humanitární organizací, ztratil prestiž. Podle mého názoru byl za posledních dvacet let nejhorší ten neustálý boj o peníze," povzdechla si ředitelka. Za pozitivní ale považuje, že se podařilo udržet a dokonce v organizaci ČČK rozšířit dětskou základnu. Děti dneska zvládají poskytování první pomoci lépe, než dospělí.

Co se podle ředitelky Chlupáčkové bohužel nedaří, je proškolování budoucích řidičů v autoškolách, které nemají o kurzy zdravovědy pro řidiče zájem. Ředitelku Janu Chlupáčkovou vystřídá od prvního dubna Ilona Loužecká, která vede místní organizaci ČČK v Přibyslavi.