„Ano, město Přibyslav bylo informováno o tomto kroku. Byli jsme seznámeni s důvody ukončení pobočky, což je dlouhodobě se snižující návštěvnost. Ale ten krok pro město není dobrý. Jedním z hlavních důvodů, proč mělo město účet u České spořitelny bylo i to, že má pobočku v místě,“ potvrdil starosta Přibyslavi Martin Kamarád. Dodal, že město zašle České spořitelně dopis a bude si hledat jinou banku.

Podle starosty Kamaráda Česká spořitelna nenabídla městu, že pobočku nezruší pokud město bude dotovat její provoz. Tak se stalo u pokladny Českých drah nebo pobočky Úřadu práce. „ Vzhledem k tomu, že se jedná o krok ze strany představenstva České spořitelny, nebyly na město vzneseny žádné finanční požadavky na nájem a podobně,“ upřesnil starosta.

Nejméně navštěvovaná

„Bohužel návštěvnost naší pobočky v Přibyslavi se v posledních dvou letech pohybovala v počtu jednotlivých klientů za den. Masivně roste zájem o internetové a mobilní bankovnictví,“ vysvětlil hlavní důvod uzavření pobočky Filip Hrubý, mluvčí České spořitelny. Jak dodal, z hlediska vytíženosti jde v Přibyslavi o jednu z pěti nejméně využívaných poboček v seznamu České spořitelny.

„Až 80 procent přibyslavských klientů využívá internetové nebo mobilní bankovnictví a 30 procent z nich je starší 65 let,“ dal mluvčí České spořitelny nahlédnout do statistik.

Jak Filip Hrubý zdůraznil, klesající zájem o využívání poboček je také důvodem, proč Česká spořitelna ustupuje od nabídky služby takzvaného mobilního bankéře. „Tu jsme v minulosti nabízeli obcím v nichž jsme pobočky rušili, zájem o tuto službu byl ale mizivý,“ upřesnil Hrubý s tím, že Česká spořitelna z Přibyslavi neodejde definitivně. Nadále bude v provozu bankomat. „I když i ten musíme dotovat pro nízký zájem přibyslavských klientů. Jeho vytíženost je podprůměrná,“ konstatoval Hrubý.

Chybět bude seniorům i podnikatelům

Účty u České spořitelny mají v Přibyslavi hlavně starší lidé, například klienti pečovatelské služby. „Zatím si u nás nikdo na zrušení České spořitelny v Přibyslavi nestěžoval. Ti, co mají účet u České spořitelny si to, co bude dál, řeší se spořitelnou individuálně,“ sdělila Martina Veselá vedoucí přibyslavské pečovatelské služby. Přibyslav ale není jen samotné město. Patří pod ni i deset místních částí. Do Přibyslavi jezdí i lidé z okolních vesnic.

Přepážka bude chybět řadě důchodců, kteří neovládají internetové bankovnictví. Problém to bude i pro místní podnikatele. Rodina Vlčkových provozuje v Přibyslavi restauraci. Jak vysvětlili, když bude třeba uložit peníze v hotovosti, pojedou do Havlíčkova Brodu nebo do Žďáru. „Nebo si zřídime účet na přibyslavské poště," dodali Vlčkovi.

Dříve fronty, dnes prázdno

„To, že Česká spořitelna ruší pobočku v Přibyslavi mě překvapilo a není to dobře,“ konstatoval starosta Olešenky Zdeněk Zvolánek. I jeho obec měla u České spořitelny účet. „Nás, jako obecní úřad to tolik netrápí. Myslím, že větší problém to bude pro naše důchodce. Ti, kterým je přes šedesát, většinou mají kartu do bankomatu a výběr zvládnou. Hůř to bude u těch, co jim je přes osmdesát, nemají internet. Snad jim pomohou děti,“ povzdechl si starosta. Sám si však všiml, jak zájem lidí o Českou spořitelnu v Přibyslavi klesá. „Před dvěma lety jsem na pobočce v Přibyslavi pravidelně čekal ve frontě. Dneska tam není nikdo,“ dodal Zvolánek.

„Zrušit pobočku spořitelny v Přibyslavi, kde bydlí několik tisíc lidí a jezdí tam další stovky lidí z vesnic, je nesmysl,“ prohlásila Dagmar Bačkovská ze Žižkova Pole. Jak dodala, zbude v Přibyslavi už jen pošta. „V době, kdy tam chodí lidi pro důchod, není na poště k hnutí. Ne každý důchodce na vesnici má internet a umí používat bankomat. Ne každý může kdykoliv žádat děti, aby ho odvezly do spořitelny do Brodu. V takovém městě jako je Přibyslav by nějaká banka měla být,“ zdůraznila Bačkovská.

Podle Filipa Hrubého se u záznamů z platebních karet jasně ukazuje, že stále víc klientů tráví většinu dne v některém z okolních měst, jako je Havlíčkův Brod nebo Žďár nad Sázavou, kde má Česká spořitelna pobočky.

Největší síť na trhu

„Pobočky v těchto městech zajišťují přibyslavským klientům kompletní obsluhu klientských účtů bez ohledu na to, kde mají klienti uloženou dokumentaci. Půjčku či úvěr přitom mohou naši klienti dostat nejen na pobočce, ale také online,“ upřesnil Hrubý.

Česká spořitelna je podle Hrubého s 500 pobočkami bankou s největší pobočkovou sítí na trhu. „Jako dobrý hospodář ale nemůžeme provozovat pobočky v místech, kde o ně klienti nemají zájem a kde tak provoz poboček musíme dotovat. Rozhodneme-li se zrušit pobočku, činíme tak vždy teprve po důkladném průzkumu chování našich klientů a obvykle jsme vždy poslední bankou, která v daném místě svou pobočku udržuje,“ zdůraznil Hrubý. Jak dodal, už před Českou spořitelnou zavřela v Přibyslavi svoji pobočku ze stejných důvodů i Komerční banka.

Společný dopis

Podle Hrubého Česká spořitelna na Vysočině kromě Přibyslavi žádnou pobočku zavírat nebude. V minulosti jich zrušila už sedm. Například na sídlišti Březinky v Jihlavě, kde žije zhruba osm tisíc lidí. K dalšímu rušení poboček došlo v Brtnici na Jihlavsku, a také v Hrotovicích a Okříškách na Třebíčsku, záhy k nim přibyla ještě Žirovnice na Pelhřimovsku. Vedení jednotlivých radnic, kterých se zrušení poboček ve městě dotýkalo, sice spojilo síly a sepsalo společný dopis s argumenty, jak by rušení poboček negativně dopadlo i na občany a podnikatelskou sféru v širším regionu. Jenže marně. "Byl to obrovský problém, protože tu máme řadu podnikatelů, kteří teď tržbu z obchodu musí vzít a jet s ní do Jihlavy. Je to ztráta času i risk, protože někteří třeba musí převézt stovky tisíc korun,“ podotkl za vedení Brtnice Pavel Rubeš.

Ovšem v dalších krajích zavřela Česká spořitelna už desítky poboček. Na jihu Moravy zavřela spořitelna za poslední dva roky dvacet poboček.

V roce 2017 zavřela spořitelna pobočku v Miroslavi na Znojemsku. Rovněž pro malý zájem.K dispozici dostali Miroslavští pobočku až v Moravském Krumlově. Vedení města to hodnotilo negativně. „Jsem nespokojený. Nemohu ale bohužel nic namítat proti argumentu, že pobočka je ztrátová. To jsou záležitosti, které rozhoduje pražské ústředí banky a jejich rozhodnutí je nezvratné. Zachovaný je alespoň bankomat,“ sdělilstarosta Miroslavi Augustin Forman.

O pobočku České spořitelny přišli po sto letech třeba v Javorníku na Šumpersku. Klienti musí jezdit 40 kilometrů do Jeseníku. Nepomohla ani petice. V Chlumu u Třeboně, Zlivi, Mirovicích a Borovanech také skončila Česká spořitelna.

Za nefér jednání považuje starosta města Vojtěch Krňanský rozhodnutí České spořitelny, která hodlá od 1. dubna letošního roku zrušit svou pobočku v Chrasti u Chrudimi.

„I přes to, že jsem ještě loni byl ujištěn, že se uzavření neplánuje, se mi najednou dostal do ruky dopis z rukou regionálního ředitele provozu, kterého jsem nikdy dříve neviděl, a dopis mi situaci pouze oznamuje. Jsem zklamán přístupem České spořitelny, kdy nikdo z její zástupců nedokázal město o této situaci dopředu informovat,“ uvedl starosta Krňanský. Bude prý pouze na každém z klientů, jak se situací naloží.

„Já osobně se zřejmě stanu bývalým klientem České spořitelny,“ uzavřel téma starosta Krňanský. Jak se k náhlé změně postaví vedení města, není v tuto chvíli jasné. Chrast má totiž své účty dlouhodobě vedené právě u České spořitelny. Pobočky České spořitelny se v poslední době zavřely ve Rtyni v Podkrkonoší, ve Chvaleticích na Pardubicku. O kamennou pobočku přišli vNasavrkách, Luži a Proseči na Chrudimsku.