Chybějí tlumočníci i vícejazyčné materiály pro pedagogy, tvrdí Miloslav Hubatka, poradce, lektor v oblasti vzdělávání, expert na vzdělávání a školské systémy.

Děti z Barmy, noví spolužáci z Číny. I na Havlíčkobrodsku přibývá mezi školáky dětí imigrantů, kteří občas pocházejí z velmi exotických zemí.

Zapojit tyto děti v rámci integrace do běžné školní výuky je někdy problém, zvlášť pokud vůbec neznají jazyk země, ve které chtějí trvale žít, zvlášť když se jejich počet bude do budoucna zvyšovat.

Spoléhat se nelze ani na neziskovky

„Máme zkušenosti s dětmi 
z Barmy a Vietnamu, zatím jsme jejich zapojení do školní výuky zvládli bez problémů, ale nevím, jak by to vypadalo, kdyby k nám do školy přišlo najednou dvacet i více takových dětí," konstatoval ředitel základní školy v Přibyslavi Petr Adam.

Podle jeho názoru chybí školám podpora ze strany ministerstva a potřebné finance na vzdělávání dětí z jiných kultur, pro které není čeština mateřským jazykem. „U některých dětí, pocházejících ze zemí, kde se domluvíte anglicky, lze použít při jejich integraci angličtinu jako třetí jazyk, ale ne vždy je to možné, protože ne všechny děti imigrantů angličtinu ovládají," podotkl ředitel Adam.

Podle Miloslava Hubatky tak školám nezbývá než zajistit tlumočníky a překladatele. Spolehnout se nelze ani na neziskové organizace a stát. „Tyto neziskovky sídlí většinou v Praze, neumím si představit, že by jejich pracovníci přijeli pomáhat s integrací dětí imigrantů na Vysočinu, kromě toho neziskové organizace často rády jen poučují," podotkl ředitel přibyslavské školy Adam.

O stejné zkušenosti hovořila v minulosti několikrát také zkušená pedagožka Jana Hartmanová z Havlíčkova Brodu.

„Neziskové organizace nabízejí často základním školám multikulturní programy zaměřené na přijímání zahraničních migrantů, ale zatím žádná z těchto organizací nepřišla s nápadem, jak vytvořit vhodný inspirační materiál, který by poradil pedagogům, jak při výuce dětí cizinců správně postupovat," posteskla si Hartmanová.

Sám výchovný poradce Milan Hubatka se setkal i s případy, kdy děti cizinců neuměly česky ani pozdravit, a rodiče ne vždycky byli k dispozici.

„Jednala s námi vzdálená příbuzná, u které jsme ani nevěděli, jestli příbuznou skutečně je, přitom plná odpovědnost šla na vedení školy," zdůraznil pedagog.

Záleží také hodně na rodině

Podle ředitele základní školy Wolkerova v Havlíčkově Brodě Miloše Fikara je pro pedagogy někdy problémem začlenění žáků z jiných kultur mezi vrstevníky jejich výuka, zvlášť pokud žáci pocházejí z rodinného prostředí, které je dostatečně ke zvládnutí češtiny nemotivuje.

„Ovšem existují také opačné případy. Měli jsme ve škole dva Číňany. Když přišli, neuměli česky ani slovo, během krátké doby zvládli jazyk i učební látku," zavzpomínal ředitel.

Jak dodal, existují sice speciální semináře pro pedagogy zaměřené na integraci cizinců, ale je jich málo. Navíc jsou drahé i náročné na čas, proto do nich nelze pedagogy nutit. Navíc se občas učitelé setkávají i s případy, že některé rodiny cizinců nemají zájem se do jazykově a kulturně odlišné společnosti začlenit, proto k tomu nevedou ani svoje děti.

„Již v minulosti jsme jako ředitelé škol přišli s návrhem, aby například v rámci kraje existovaly speciální kurzy, které by děti cizinců jazykově připravily na vstup do běžných škol," dal námět k zamyšlení ředitel Fikar.

V Kraji Vysočina jazykové kurzy pro cizince existují, ale jsou zaměřeny hlavně na dospělé. Pokud cizinci žádající o trvalý pobyt vstoupí do kontaktu s českými úřady, dostanou dostatek informací, i co se týče možností jazykového vzdělání. V rámci kraje existuje několik neziskových organizací zaměřených na pomoc cizincům, včetně zvládnutí jazykových bariér. Záleží už na každé rodině, jak tyto možnosti využije pro sebe i svoje děti. Navíc kraj takové aktivity v rámci měst a obcí podporuje, finančně na ně i přispívá.

Například v Havlíčkově Brodě žije a pracuje už léta asi 300 Mongolů.

Podle koordinátora pro cizince Bukhbilegta Erkhbayara se jazykové problémy mongolských rodin řešily intenzivními kurzy češtiny, na který přispělo i město Havlíčkův Brod z fondů Ministerstva vnitra. Tyto fondy se vyčerpaly, ale firma, kde většina dělníků z Mongolska pracuje, společnost Futaba, zařadila podporu výuky češtiny do svého programu pro zaměstnance.

Podle Miloslava Hubatky například ve Švédsku existuje systém, kde všechny potřebné složky spolupracují. Školy mají maximální podporu ze strany ministerských úředníků, cizinecké policie či zdravotnictví. Nevýhodou systému je finanční náročnost.

„Současné školství má i tak dost problémů samo se sebou a další balvan na jeho bedra by mu rozhodně nepřidal. Obávám se, že je u nás zvykem, že se bude muset nejdřív něco stát, aby se tímto problémem začaly zodpovědné osoby zabývat a nešlo jen o prázdná populistická gesta, na která se většinou doplácí," konstatoval Hubatka.