Vyvinul se ze špitálního bratrstva, které v roce 1233 vzniklo z podnětu sv. Anežky Přemyslovny (České). Když o čtyři roky později laické bratrstvo povýšil na řád papež Řehoř IX., začal se šířit na Moravu, do Slezska, Polska a Uher. Křižovníci vyznávají řeholi sv. Augustina. Od roku 1252 sídlí na Křižovnickém náměstí poblíž Karlova mostu v Praze, vybudovali klášter, špitál sv. Ducha a kostel sv. Františka z Assisi.

Málo je známo, že jedna z největších postav v historii řádu pochází ze Skuhrova a na vesnickém hřbitově je také pochována. Jde o doktora teologie, Vincence Mutla, jehož úplný titul a všechny funkce znějí takto: Čestný komandeur Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou, čestný konzistorní rada a arcibiskupský notář, profesor náboženství na státním gymnáziu v Praze III., emeritní novicmistr a knihovník řádový, děkan kolegia doktorů theologie Univerzity Pražské".  V roce 1906 vyšla tiskem Mutlova studie s názvem O theofaniích v Pentautech, přeloženo do srozumitelnější mluvy – O zjevení Boha v pěti knihách Mojžíšových.

Současná situace řádu by Vincence Mutla nepotěšila. Sice vlastní rozsáhlý majetek v Praze a dalších českých a moravských obcích, ale řehole zkomírá na úbytě. V nových společenských poměrech ještě více, než v těch totalitních. Zatímco v roce 2001 společenství mělo jednadvacet členů, nyní jich už je pouze patnáct.

Rozepře velmistrů

V poslední době propukly naplno dlouho doutnající vnitřní spory řádu. Funkce byl nadvakrát zbaven 47. velmistr Jiří Kopejsko, po prvním odvolání se za čas na své místo vrátil, aby byl proti své vůli definitivně emeritován a nahrazen 48. velmistrem, Jiřím Šedivým. Český řád se nyní otevírá i cizincům, svědčí o tom například jméno jednoho z nich – Rijad Mulamuhič.

Počátkem listopadu církevní tisk zaznamenal ostrý konflikt mezi 47. a 48. velmistrem. Šedivý Kopejska obvinil z „nactiutrhání" a vytkl mu, že jeho přičiněním se v poutním kostele Svaté Maří v obci Chlum (v letech 1960-90 Chlum nad Ohří), jednom z kultovních míst křižovníků s červenou hvězdou, usídlila zednářská lóže – Řád strážců koruny a meče.  V parlamentu proti tomu před několika dny formou interpelace protestoval poslanec Vojtěch Filip (KSČM). Ministryni kultury upozornil, že v České republice začal působit Řád strážců koruny a meče krále zlatého a železného, jeho velmistr založil obchodní společnost s akciemi na doručitele s jasným úmyslem rozprodat církevní majetek.

Kromě Vincence Mutla příslušníky rytířského řádu byli i další muži z Vysočiny. Například Jan František Rivola, rodák z Polné (1649).  Z pozdějších příkladů lze uvést Rudolfa Čapka, narozeného v Německém Brodě v roce 1865, ten dokonce byl generálním vikářem řádu. Oba rytíři z Vysočiny jsou pochováni na hřbitově řádu v Praze-Hloubětíně. Proč na tomto řádovém pohřebišti vedle svých bratří nespočinul Vincenc Mutl, který zemřel v Praze 19. ledna 1938 ve stáří 70 let?

Proč jeho tělesné ostatky oproti řádovým pravidlům a zvyklostem byly převezeny do rodného Skuhrova, zůstává malou záhadou.

Ivo Havlík