Originální kovová lavička, kterou si chotěbořská knihovna připomenula 180 let od založení, přišla asi na osmdesát tisíc, na úhradě se podíleli sponzoři.
„Lavička je věnována slavnému chotěbořskému rodákovi, spisovateli, humoristovi a redaktorovi. My mu tím vzdáváme hold,“ zdůraznila vedoucí knihovny Pavla Dymáčková. Lavička pochází z dílny Kruntorád metal design. Její opěradlo zdobí citát z Herrmannovy knihy.
play_fill
Hlavního úkolu, odhalit lavičku očím přítomných, a uvést ji tak do života za účasti herců chotěbořského divadla se ujal Petr Mayer, pravnuk Ignáta Herrmanna. Jak prozradil, nekráčí ve stopách slavného předka. „Nejsem literárně činný a pokud vím, nikdo z Hermannovy rodiny už nepsal,“ řekl Deníku Mayer, který je v důchodu, žije v Řevnicích a většinu života pracoval jako divadelní zvukař.
Ignát Herrmann se narodil 12. srpna 1854 v Chotěboři. Nejedno jeho dílo, třeba slavný román U snědeného krámu, bylo použito jako námět pro filmové zpracování, především pro barvitý popis prostředí a charakterů, kde byl skutečným mistrem. Proto má v Chotěboři početnou řadu obdivovatelů. Například Jindřicha Pospíchala.
Tak to vypadalo při odhalování lavičky Ignáta Herrmanna v Chotěboři. Podívejte se na video:
„Já miluji Herrmannovu tvorbu. Je nadčasová, aktuální v tehdejší době stejně jako dneska. Je to moje oblíbená četba. Sbírám Hermannova literární díla a mám desítky jeho knih,“ svěřil se Deníku. Kromě Jana Kruntoráda byl druhým sponzorem, který na lavičku přispěl.
Podle vedoucí knihovny Dymáčkové je Herrmannova lavička sice první, ale zdaleka ne posledním počinem tohoto typu v Chotěboři. „Vždyť slavných a významných osobností, které si zaslouží připomenutí, tu máme celou řadu,“ dodala Dymáčková.
Citát z lavičky Ignáta Herrmanna
Nuže, zde tedy sedím a jsem si jist, že mě nevystopujete ani vy, kdo za mnou máte nějaké pohledávky, ani vy, kdo jste se právě chystali navštívit mě neočekávaně a požádati za nějakou přátelskou radu. A kdybych se vám sám nepřiznal, nenašli byste mne. Ptejte se v Praze, kde leží Chotěboř – ani padesátý člověk vám to nepoví.
Ignát Herrmann, Z rodného hnízda 1895
Móda věnovat lavičky slavným osobnostem vznikla v Česku po roce 1989 v souvislosti s osobností spisovatele a dramatika prezidenta Václava Havla. Posedět na lavičce Václava Havla mohou lidé v Praze, Brně i dalších městech.
