Potvrdil to starosta Tomáš Škaryd s tím, že představitelé města jednali na Ministerstvu obrany ČR o možnostech převodu tohoto nepotřebného armádního majetku do vlastnictví chotěbořské samosprávy.

„Dřívější snahy města získat vlečku o délce tří kilometrů do svého majetku, a ty se datují od roku 2005, ztroskotávaly na faktu, že vlečka bývala komerčně využívána společností Cerea. To se ale změnilo a vlečka je dnes zcela nefunkční. Proto jsme o ní opětovně jednali," uvedl Škaryd a dodal, že Armáda ČR je ochotná vlečku předat, ovšem pouze do majetku Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. „A právě s tímto úřadem budeme nyní jednat," pokračoval starosta Škaryd.

Radnice v Chotěboři se podle jeho slov musí připravit na dvě možné eventuality. Tou první, příhodnější a hlavně rychlejší, by bylo jednání o převodu celého tělesa železniční vlečky, tedy pozemků i kolejového svršku, do vlastnictví města Chotěboře.

„Může se ale stát, že dostaneme pouze koleje. V tom případě bychom museli dále usilovat o pozemky pod nimi, což by si samozřejmě vyžádalo další práci a čas," upozornil Škaryd. „V každém případě ale budeme požadovat bezúplatný převod, a to z důvodu veřejného zájmu," zdůraznil Škaryd.

První kilometry chotěbořské cyklostezky by ale neměly vést pouze místy dnešní železniční vlečky. Chotěbořští by rádi, aby cyklostezka procházela i někdejším vojenským areálem v Bílku. „V této souvislosti nás čekají další jednání. Zejména pak s Lesy ČR, na jejichž pozemcích areál, tvořený asi sedmdesáti budovami, stojí," uzavřel Škaryd.

Zhruba devět kilometrů dlouhá cyklostezka z Přibyslavi do Sázavy na Žďársku vede také po bývalém železničním tělese. Konkrétně pak po staré trati Přibyslav – Žďár nad Sázavou. Cyklostezka byla otevřena v roce 2011 po dvouleté výstavbě. Přibyslavská radnice při stavbě cyklostezky využila dotaci Evropské unie.

„Trať Přibyslav – Žďár nad Sázavou byla součástí staré trati z Brna do Prahy, která vedla z Tišnova přes Bystřici nad Pernštejnem do Žďáru a dále podél Sázavy až do Davle," připomněl žďárský dopravní inženýr Milan Kalina.

Ten dodal, že v roce 1955 byl úsek ze Žďáru nad Sázavou do Světlé nad Sázavou nahrazen novou dvoukolejnou tratí a z původní trati zůstal funkční pouze úsek z Přibyslavi do Sázavy. Právě ten využívalo železniční vojsko lokalizované v Sázavě a po jeho odchodu ještě po trati občas jezdívaly nostalgické výletní vláčky.

„Privatizace tratě ovšem vedla ke zpeněžení všeho kovového. Trať přišla nejenom o koleje, ale také o mosty přes Sázavu," konstatoval Kalina.

Mezi města havlíčkobrodského okresu, která se výstavbě sítě cyklostezek systematicky věnují, patří také Havlíčkův Brod. Právě tam byla na sklonku minulého týdne zahájena finální pokládka asfaltové vrstvy dalšího zhruba jeden kilometr dlouhého úseku cyklostezky.