„Stromovka si určité oživení už zaslouží. Po konzultaci s dendroložkou chceme porazit suché a nemocné stromy,“ informoval starosta města Tomáš Škaryd. „Rozhodně nelze očekávat velké kácení, protože Stromovka je hodnotná právě kvůli stromům,“ doplnil místostarosta David Šafránek.

Město si před pár lety nechalo vypracovat studie na revitalizaci městské zeleně. Teď se objevila možnost využít dotačního programu díky místní akční skupině, tak se rozhodli studii na revitalizaci Stromovky zrealizovat. „Dotace by mohla být až osmdesát procent,“ uvedl Škaryd s tím, že konkrétní částku na vylepšení parku budou znát až po odsouhlasení projektu.

V parku by v budoucnu mohly přibýt dřeviny, které odhluční přilehlou silnici, lavičky a také cestičky. Otázkou je, co s vedlejšími silničkami, které park na dvou místech protínají. „Diskutovali jsme o tom a rozhodně tyto propojky neplánujeme rušit, protože jsou důležité a v budoucnu se tudy lidé dostanou například i k domovu pro seniory,“ ujistil Škaryd.

Novinkou by naopak mohla být snížená rychlost v ulici F. X. Šaldy. „Uvažujeme o omezení rychlosti na 30 kilometrů v hodině a chtěli bychom na této ulici zorganizovat parkování, aby byla příjemnější pro pěší. Auta sem budou moci vjíždět, nikdo se nemusí bát, že by se nedostal ke své nemovitosti, jen by zde byla snížená rychlost,“ nastínil Šafránek.

Někteří lidé mají strach i z frekventované hlavní silnice II/345. „Jsme svědky paradoxní situace, že zatímco třeba na náměstí si lidé rádi sednou na lavičku a chvilku tam relaxují a nevadí jim blízkost stejné silnice, která vede i nahoře podél Stromovky, vytvoření klidové zóny v parku jim přijde zvláštní. Když si uvědomíme tuto souvislost, tak nejde jen o přítomnost oné silnice, ale o to, co tam lidem nabídneme,“ všiml si městský architekt Mikuláš Medlík.

Opizice: Chceme zachovat zdravé stromy i sochu čerta

„Nebude to jen travnatá plocha se stromy, ale nabídneme lidem hodnotný nový mobiliář, který bude zohledňovat blízkost silnice. Budou tam například lavičky se stříškou, které kolega David Ptáček, který má projekt na starosti, nazval zašívárny. Toto slovo v některých lidech vzbuzuje iluzi drogových doupat, ale rozhodně to tak vypadat nebude. Jde o to pocitově i akusticky oddělit hluk od projíždějících aut,“ vysvětlil Medlík.

Opoziční zastupitelé sice se základní myšlenkou projektu souhlasí, k samotné realizaci ale mají určité výhrady. „Na červnovém zasedání zastupitelstva nám pan architekt Ptáček představoval svůj projekt, kde nám řekl, že většina stromů půjde pryč, že se zruší obě propojovací komunikace a že se odstraní socha čerta. Proto občané z této lokality sepsali petici za zachování stávající dispozice, ke které se přidali další občané Chotěboře. Ve finále ji podepsalo 500 lidí. Nejsme proti revitalizaci zeleně, ale chceme zachovat zdravé stromy, obě silnice protínající park a sochu čerta,“ přiblížil zastupitel Jaromír Munia.

Právě v otázce co s čertem, který se váže k místní pověsti, se Chotěbořští zásadně rozcházejí. V budoucnu by se totiž mohl přestěhovat do Údolí řeky Doubravy. „Jezdí sem kvůli němu lidé z celé republiky a je to taková dominanta města. Zas tolik atrakcí tady nemáme, tak je škoda ho přesouvat. Vypozoroval jsem, že se u něj lidé vyfotí, pak se podívají do města a až pak jdou k Doubravě. Kdyby byl u řeky, tak by třeba šli rovnou k ní a do Chotěboře vůbec,“ přemítal Munia.

„Stěhování čerta není něco, na čem by ten projekt měl být závislý. Pokud bude vůle, umístit ho někam jinam, tak přesuneme, a pokud nebude, tak se to nestane. Pan architekt je připraven pracovat i s variantou, že by tady čert zůstal. Můj názor je ten, že do podoby parku, kterou plánujeme, sem už jen z estetického hlediska úplně nezapadá. Nicméně nerozporuji, že se někomu líbí,“ svěřil se Šafránek.

Anketa vzbudila vlnu nevole

Jasno nemají ani sami místní. Z výsledků ankety, kterou nechalo vedení města připravit, prý vyplynulo, že ho většina lidí neřeší, část z nich ho pak chce přestěhovat, naopak signatáři petice chtějí sochu zachovat. „Pro mě osobně je čert příšerná věc, ale s dětmi tam chodím, protože ho mají rády. Takže ať si tam je,“ komentoval jeden z občanů Michal Rozhoň.

Své názory, postřehy a přání mohli Chotěbořští začátkem srpna napsat ve zmiňované anketě, kterou vyplňovali on-line. „Je to první projekt, ke kterému se mohli vyjádřit i občané. Chápu obavy některých lidí o to, abychom tam nezlikvidovali nějakou zeleň nebo špatně nezasáhli do prostoru. Mrzí mě ale že tyto obavy vznikají na základě toho, že si lidé nedohledají všechny informace a vznikají pak různé fámy. Je to o komunikaci s veřejností a rozhodně s ní budeme dále pracovat,“ řekl Medlík.

Anketa, kterou měli lidé možnost vyplnit pět dní, ale vzbudila vlnu nevole a otazníků. „Byl na ní jen necelý týden a nemyslím si, že o ní bylo včas a pořádně informováno. Navíc by anketu nemělo dělat a prezentovat vedení města samotné, ale nějaký externí člověk nebo nezávislá agentura,“ poznamenal Jaromír Munia.

„Anketu, která byla součástí komplexního řešení od pana architekta Ptáčka a který je i jejím autorem, jsme zveřejnili okamžitě, jakmile jsme se dohodli na jejím formátu. Bohužel jsme nestihli uzávěrku chotěbořského Echa, ale vložili jsme do něj aspoň informující letáčky. Takto krátký čas na ni byl především proto, že nás tlačil čas a potřebovali jsme udělat participaci. Podle mě je optimální čas na anketu sedm, maximálně deset dní, pak už zájem značně opadá. Ač jsme úplně nedodrželi toto ideální rozpětí, tak jsme se mu přiblížili,“ oponoval Šafránek.

Lidé, kteří vlastní dům v blízkosti parku, navíc měli možnost vyplnit anketu i fyzicky. „Názor obyvatel z dané lokality je pro nás důležitý, takže tito lidé dostali vytištěnou variantu dotazníku přímo do schránky a bylo jim nabídnuto, že městská policie od nich dotazníky i vybere,“ dodal Šafránek.

Do ankety se zapojilo 260 obyvatel Chotěboře. „Vyplynulo u ní, že lidé mají velký zájem o vodní prvek. Chceme něco praktického jako pítko a třeba jeden tryskající pramen k opláchnutí obličeje. Také se ukázalo, že lidé si Stromovku představují jako místo pasivního odpočinku, takže tady nejspíš nevznikne dětské hřiště, maximálně jednotlivý prvek typu houpačka nebo houpací síť,“ prozradil Šafránek.