Jedna verze Starých rukopisů praví, že zemřel už 11. ledna 1424, druhá mluví o 21. říjnu 1424, ale většina se shoduje s historikem z časů národního obrození Wácslawem Wladiwojem Tomkem, který v roce 1879 napsal: „w ležení před Přibislawi poručil duši swau bohu a skonal dne 11. Října we středu před sw. Hawlem". Na otázku z titulku nejdostupněji odpovídá spisovatel tzv. literatury faktu Miroslav Ivanov v knize nazvané Kdy umírá vojevůdce a s dlouhým podtitulem: Záznam o zkoumání života a smrti Jana Žižky, kdysi čeledína krále Václava, poté horlivce pro zákon Kristův obzvláštní.

Ivanov s přispěním českých a maďarských(!) vědců různých oborů zkoumal, co se dělo s tělem legendárního válečníka po jeho smrti před branami Přibyslavi a hledá, kde byl Žižka 21. října 1424, ve svátek „památky 11 000 panen" pochován poprvé, a kde podruhé. Kde dnes vlastně leží to poslední, co z Žižky po téměř šesti stoletích zbylo. Jsou válečníkova kalva (lebeční klenba), stehenní kost a pravé žebro v katedrálním chrámu sv. Ducha v Hradci Králové, kam byl prvně pochován, nebo leží v kostele sv. Petra a Pavla v Čáslavi, kam byl z obavy o bezpečnost jeho tělesných ostatků v době násilné rekatolizace (dočasně nebo navždy) přemístěn? Hlavní otázka, kterou si Ivanov klade, však v jeho podání zní: „Co se dělo v Přibyslavi s mrtvým tělem?" Zda v knize našel přesvědčivou odpověď, není slušné prozrazovat. Pointa literární detektivky by vzala za své.

Kout Havlíčkobrodska, ve kterém husitský vojevůdce zemřel, Ivanov popisuje jako „okouzlující celek: táhlé a měkké linie pahorků, téměř nekonečné pruhy zelených lesů; nahnědlé lány mizející někde za obzorem, ježatá strniště". To pořád platí. Ale neplatí už spisovatelův popis kamenné homole v Žižkově Poli: „Neprostupná houština vytvářela hradbu, takže z okolí nebylo dovnitř (na mohylu – pozn. IH) téměř vidět". Na podzim v roce 2004, u příležitosti 580. výročí Žižkovy smrti, byla tehdy 130 let stará mohyla přičiněním města Přibyslav a obce Žižkovo Pole rekonstruována, její zelené okolí zkultivováno a zahradnicky upraveno. Dobře udržované je kultovní místo českých dějin i dnes.

Ivo Havlík