Získali tak cennou jistotu, že jejich hlasové ústrojí není nemocné a že jim nehrozí daleko horší zdravotní potíže.

„Chci vědět, že jsem zdravá, hlasivky v rámci své profese používám často. Je to v podstatě můj pracovní nástroj," svěřila se například Lenka Hlaváčková z Havlíčkova Brodu.

V době naší návštěvy stihl lékař Petr Konvalinka z oddělení ORL vyšetřit asi čtyři pacienty.

„Jednalo se o standardní vyšetření, žádné závažné nálezy se neobjevily, pouze u jednoho pacienta jsme provedli výtěr a pozvali ho na kontrolu," informoval lékař, který prozradil, že hlas a jeho problémy zná dokonale z obou stran, zdravotníka i pacienta, neboť se ve volném čase věnuje vážné hudbě a opernímu zpěvu. U paní Lenky zjistil lékař malý nález, podle pacientky to byly dozvuky nedávného nachlazení.

„Ano, v tomto období zjišťujeme u pacientů různě velké zánětlivé nálezy, je to pozůstatek po chřipkách. Stačí,  aby pacient pobýval v teplém a vlhkém prostředí, nenamáhal hlas, užíval bylinkové čaje a kloktal," konstatoval doktor Petr Konvalinka.

Akci Den hlasu pořádá havlíčkobrodská nemocnice a oddělení ORL již čtyři roky, první pacienti se nechali takto vyšetřit v roce 2009.
„Za tu dobu jsme vyšetřili odhadem více než stovku pacientů, většinou šlo o malé nálezy, nic závažného," sdělil lékař s tím, že ale velmi málo pacientů stojí o kontrolu hlasivek, což svědčí o tom, že zrovna toto vyšetření nepovažují za důležité. Přitom právě tímto způsobem lze odhalit některá závažná onemocnění, ať už se jedná o obecné anatomické změny na hlasivkách, funkční potíže, poruchu hybnosti či dokonce rakovinu hlasivek, jazyka či hrtanu.

To potvrzuje případ veřejně snad nejznámějšího pacienta, který vinou rakoviny přišel o hlas. Je to herec a dabér Stanislav Fišer, který propůjčil svůj hlas populárnímu Vinetouovi, náčelníkovi Apačů. Lékaři mu zachránili život, ale odebrali mu hlasivky, jeho pracovní nástroj. Byl to pro něj takový šok, že chtěl skončit se životem. Nedokázal si představit život bez herectví, bez dabingu.

Postupně se naučil zvláštním břichomluveckým způsobem trochu mluvit, chodí opět mezi lidi. Ale jeho život se radikálně změnil. Nemůže se smát, zpívat, sfouknout svíčku, plavat, necítí vůně, nemá chuť, necítí vůni jídla, špatně polyká.

„Pacient by měl zpozornět v okamžiku, kdy trpí chrapotem trvajícím nejméně tři týdny, který nepochází od běžného nachlazení," zdůraznil lékař.

Rakovinu hrtanu podporuje i alkohol

Poškození hrtanu hrozí především pacientům, kteří jsou silnými kuřáky, konzumují  množství alkoholu, případně se pohybují v prostředí prosyceném chemikáliemi, které dráždí sliznici. Rakovinou hrtanu trpí na Brodsku  asi jedno procento onkologických pacientů. Většina z nich jsou kuřáci, nebo takoví, co dlouhodobě konzumují tvrdý alkohol," prozradil lékař. Tvrdý alkohol totiž podle jeho slov je stejně škodlivý jako kouření,  protože naleptává sliznice. Potěšující je pouze informace,  že v horizontu sedmi posledních let počet takto nemocných v regionu výrazně nestoupl.