Velká Losenice u Žďáru nad Sázavou už dala elektrárnám zelenou. „Podepsali jsme smlouvu o spolupráci. V našem katastru budou stát až čtyři větrné elektrárny,“ upřesnil starosta Radek Pátek. „Měli jsme jednání zastupitelstva, setkání s obyvateli, protesty nezazněly. Tak jsme se rozhodli podepsat,“ konstatoval starosta. Jak dodal, Velká Losenice vidí ve stavbě elektráren hlavně finanční přínos do rozpočtu.

Obec Žižkovo Pole podle starostky Dagmar Bačkovské vyčkává, jak projekt dopadne. „U nás má být osm elektráren. Zatím zastupitelé nepřijali žádné stanovisko. Pokud bychom měli rozhodnout, bude referendum,“ řekla Deníku Bačkovská. Podobně to vidí i starosta místních dobrovolných hasičů Milan Pátek. „Samozřejmě jsem pro veřejné hlasování, ať si lidé sami vyberou,“ prohlásil.

Větrná elektrárna a její stavba, ilustrační foto
Sazomín souhlasí s větrníky: novou elektrárnu lidé podpořili v referendu

Nabídku od ČEZU má i Česká Bělá. „U nás jsme jednali o stavbě asi větrných pěti elektráren směrem na Jilemník a Kojetín už v prosinci. K tématu se vrátíme ještě teď v květnu, ale myslím že u nás větrné elektrárny velkou podporu mít nebudou,“ konstatovala starostka Alena Kubátová.

Vedení obce Olešenka, kde mají stát asi čtyři stožáry, je zatím na vážkách. Nechce kývnout na první nabídku. Milana Bártu z Přibyslavi zajímá nejen jak se budou elektrárny stavět, ale také jak se budou bourat. „Co bude s větrníky na konci životnosti. Recyklovat se to nedá,“ poznamenal.

Charakter krajiny

Podle hejtmana Kraje Vysočina Vítězslava Schreka by obce měly v otázce elektráren hledat řešení společně. „Zatím ale zůstává nezodpovězena otázka minimální vzdálenosti umístění větrných elektráren od hranice zastavěného území,“ upozornil hejtman.

Podle krajské Strategie ochrany krajinného rázu je zhruba devadesát procent plochy Vysočiny pro umístění větrných elektráren krajinářsky nevhodných a šedesát procent je nevhodných z jiných důvodů – vedení leteckých koridorů, vojenských radarů, kapacity rozvoden a distribuční sítě. „Vnímáme současnou energetickou situaci, ale zároveň i důležitost zachování typického charakteru krajiny Vysočiny. Hledání cesty ke kompromisu a shoda mezi obcemi, včetně sousedních katastrů, investory a krajem bude klíčová pro realizaci jednotlivých projektů,“ upozornila Hajnová.

Stavba elektráren v krajině u Počátek by pro město znamenala zajímavý přínos do rozpočtu
Počátky na roztrhání: namlouvají si je už dvě energetické společnosti

Například obec Brzkov na Jihlavsku dává dlouhodobě najevo, že elektrárny nechce. „Žádné peníze nás nepřesvědčí abychom si nechali znetvořit krajinu,“ poznamenal starosta Aleš Bořil.