Shodli se na tom účastníci konference nazvané Želivka, příležitost k rozvoji regionu, nebo zdroj úpadku?, která se uskutečnila na sklonku minulého týdne v Havlíčkově Brodě.

„Počet měst a obcí, zejména pak ve středních Čechách, které chtějí připojit své vodovodní soustavy právě na Želivku, se rapidně zvyšuje. Samosprávy tím pochopitelně reagují na suché roky a problémy se zásobováním obyvatelstva pitnou vodou," uvedl Bedřich Moldan z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy 
a někdejší ministr životního prostředí.

„Vodohospodáři na Želivce budou muset zajistit nejen kvalitní pitnou vodu, ale také její dostatečné množství. A přiznejme si, že tento úkol je v rozporu 
s požadovaným a nutným rozvojem obcí, ale i s působením zemědělských, lesních, rybářských či průmyslových podniků v bezprostředním okolí přehrady," konstatoval Moldan.

Stejně jako další účastníci konference, přivítal i on zahájení dialogu o budoucnosti Švihova. „Skutečnost, že do ní v posledních dvou letech aktivně vstoupily všechny zainteresované strany, snad kromě pražského magistrátu, což mě velmi zaráží, 
je potřeba kvitovat. A to 
i přesto, že jejich zájmy jdou z povahy věci a předmětu jejich působení proti sobě," zdůraznil Moldan.

Vody v přehradní nádrži je dostatek a avizovaného zvýšení poptávky a odběru se společnost Úpravna vody Želivka nikterak neobává.

Přesto bude muset v nadcházejícím období přistoupit k nákladné modernizaci technologie úpravy vody.

Pesticidy i léčiva ve vodě

„Jedna z nejbližších investic se bude týkat instalace uhlíkových filtrů," upřesnil ředitel společnosti Úpravna vody Želivka Mark Rieder. „V poslední době evidujeme zvýšenou přítomnost pesticidů, hormonů a zbytků léčiv, které se splachy dostávající do vody Švihova," vysvětlil Rieder.

V souvislosti s dalšími nutnými investicemi apeloval na Prahu, která je majoritním vlastníkem společnosti Úpravna vody Želivka, aby se na chystaných investicích významněji podílela. „Prostředky na to určitě má. My upravíme kubík vody za sedm korun a padesát haléřů a dopravíme ho na hranici hlavního města. Tam ho přebere příslušná vodárenská společnost a v Praze ho prodá za 45 korun," ilustroval Rieder.

V absolutních číslech to pak podle něho znamená, že společnost Úpravna vody Želivka vykáže roční zisk ve výši 40 milionů korun a pražská distribuční vodárenská firma nesrovnatelných 560 milionů korun.

O aktuálním znečišťování vody ve švihovské vodní nádrži hovořil na konferenci i jeden z jejích organizátorů, europoslanec Tomáš Zdechovský.

„Vyšlo například najevo, že plné dva tisíce domácností v okolí Švihova vypouští do vodní nádrže splašky. To je do budoucna neudržitelné a musí se to řešit. Bohužel obce, které by rády postavily čistírny odpadních vod, na to nemají prostředky, respektive nedosáhnou ani na dotace, protože jsou ve svém rozvoji dlouhodobě omezovány přísným režimem ochranného pásma přehrady," uvedl Zdechovský.

Miliardy korun

Na konferenci se také hovořilo o významném projektu, který by měl do roku 2035 přispět miliardami korun k celkovému rozvoji obcí, zemědělství, šetrné turistiky a k lepší ochraně Švihova. Garantem projektu je Povodí Vltavy. „Jsme ve fázi, kdy ladíme zadání. A to je alfa a omega toho, co bude vypsáno pro zpracovatele projektu," uvedl generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala.

Vytvořením projektu by měly vyvrcholit snahy o oživení regionu v povodí Švihova. „Chtěli bychom udělat projekt za celou tuto oblast," podotkl Zdechovský. „Měl být připraven tak, aby na něj mohly plynout i dotace z Evropské unie. Dá se očekávat, že v nadcházejícím období půjde podstatně víc peněz na udržení vody v krajině. Pokud budeme připraveni, tak ten projekt má velkou šanci," řekl Zdechovský.