Rodič sleduje polohu dítěte, dostává notifikace, když potomek dorazí domů, hlídá jeho mobilní platby i to, k čemu používá telefon. Možná má pravdu kniha špičkového mozkového specialisty Manfreda Spitzera, ředitele univerzitní psychiatrické kliniky v německém Ulmu, když hovoří o riziku „digitální demence".

Jak mohla naše generace bez takového permanentního hlídače pohybu vůbec přežít dětství? Asi proto, že naši rodiče měli v našich očích mnohem větší úctu. Místo mobilní aplikace používali pádnou a spravedlivou ruku, navíc žádný státní moloch, hysterický „ochránce práv" či pomýlený sluníčkář před námi rodičovskou autoritu soustavně nepodrývali.

Tam kde není autorita, vzájemná důvěra, úcta a respekt, ani aplikace nepomůže. Nebude v budoucnu lepší implantovat dětem po narození rovnou pod kůži čip? Tak si aspoň od malička zvyknou, že jsou pod dohledem celý život, že je někdo bude neustále šmírovat, fízlovat a kontrolovat, jen se bude měnit správce dohledu podle aktuální životní etapy. Centrální čipová databáze obyvatel a trasování jejich pohybu pak bude přímo v Bruselu či rovnou v Bílém domě.

stepanka.saadouni@denik.cz