Zbraň přibližně v polovině 18. století vyrobil známý karlovarský puškař Paul Breitenfelder ze dřeva, ocele, mosazi, zlata a lněného textilu. Uplatnil přitom řadu řemeslných profesí – odlévání, kování, vrtání, broušení, dřevořezbářství, zlacení, plátování a brynýrování.  Breitenfelder patřil k evropsky proslulé puškařské rodině, která v Karlových Varech působila od konce 17. století do počátku 19. století.

Výrobce je připomínán v roce 1748, kdy se jeho kulovnice stala hlavní cenou ve střelecké soutěži v Karlových Varech. Kulovnice ráže 14,5-15 mm je dlouhá 970 mm, z toho hlaveň měří 660 mm. Později byl křesadlový zámek předělán na perkusní. Značka výrobce je vyražena na hlavni. Pod korunkou je nápis  PAUL/BREI/DEN/FEL/TER.

Kov byl branýrován

„S restaurováním kulovnice v uměleckoprůmyslové škole jsme spokojeni, zadat tuto práci jinam, to bychom se nedoplatili. Studenti pod odborným pedagogickým vedením cenné památce vrátili její původní lesk a přitom se mnoho naučili,” řekla Deníku vedoucí chotěbořského muzea, Pavla Benešová. Skutečně jde o krásné dílo. Pažba z ořechového dřeva je zdobena řezbami pásků v kombinaci s rokokovými motivy. Zdobena je rovněž hlaveň. Na komorové části kolem mistrovské značky, na jazýčku dnového šroubu a stejně tak na ústí hlavně je kombinace puncování a rytí, které je zlaceno plátováním.  K pažbě je hlaveň uchycena pomocí kolíčků.

Hlaveň zbraně je drážkovaná

Hlaveň zdobilo ještě brynýrování, což je chemická povrchová úprava kovů barvením povrchu na hnědo nebo černo. V kombinaci s antikorozními oleji branýrování (někdy také nazýváno brunování nebo brunýrování) zabraňuje rezavění zbraně.   

Kulovnice jsou lovecké palné zbraně s jednou nebo více hlavněmi s drážkovaným vývrtem, používaná hlavně k lovu vysoké a černé zvěře. Podle způsobu nabíjení a počtu hlavní se dělí na jednoranné, opakovací a samonabíjecí, nebo na dvoják, kulovou kozlici a kulový troják. Nejrozšířenější jsou jednohlavňové opakovací kulovnice. U myslivců byly zaváděny pušky s drážkováním od 17. století.

Rokoková kulovnice z chotěbořského muzea má hledí s nastavitelnou výškou a stranově posuvnou mušku. Hlaveň je ve střední části mírně zúžená. Zachovalý čistý vývrt má sedm hlubokých drážek. Zlacené mosazné části jsou plasticky zdobeny florálními rokokovými motivy a zvěrnými výjevy. Na schránce je vyobrazen lov na jelena. Na protidesce zámku lze zhlédnout bitvu. Lučík zdobí postava muže, nejspíše lovce. Na botce jsou vyobrazeni lovci na koni.

Ivo Havlík