„Když jsem přemýšlela, jak strávit den, kdy nejsme v práci a nepobíráme plat, rozhodla, že zůstanu jako aktivní člen stávkového výboru pedagogů na pracovišti. Nemohla jsem se ale zavřít do kabinetu, protože při pohledu na všechny písemky a přípravy bych samozřejmě pracovala,“ začíná s úsměvem vyprávět Zuzana Šimůnková.

Rozhodla se proto stávkový den pojmout trochu jinak, aktivně. „Tudíž jsem si do práce přivezla šicí stroj, látky a šiju drobné věci s vánoční tematikou pro stánek Spolku pro lůžkový hospic Mezi stromy. Běžně si člověk na charitu moc času nenajde. Co si budeme povídat, kor před Vánoci mají ženy od rodin co dělat, takže jsem se rozhodla využít dnešní den a dělat něco užitečného, co bude vidět a čím mohu pomoci,“ popisuje Šimůnková.

K šití si vymyslela i speciální heslo, a to Dnes nedělám charitu pro stát, dnes pracuji pro charitu. „Denně dělám v podstatě charitu pro stát, protože platy učitelů se oproti stejně vzdělaným lidem dlouhodobě nezvedají a jsme opravdu velmi podhodnoceni,“ vysvětluje učitelka informatiky.

„Jsou místa, kde bych se jako informatik měla po finanční stránce opravdu mnohem líp. Jsem odborně vystudovaná na matematicko-fyzikální fakultě a mí spolužáci, kteří nešli pracovat do školství, mají úplně jiný život,“ krčí rameny Šimůnková.

Ostatní kolegové Zuzany Šimůnkové trávili stávkový den doma. „Původně jsme měli mít rodičovské schůzky, ale kvůli stávce jsme je odsunuli na čtvrtek. Jsou to velmi náročné dny, kdy učíme, pak máme pedagogickou radu a poté se až do večera věnujeme rodičům. Vyzývala jsem proto kolegy, aby nepracovali a psychicky se na tento maraton připravili. Věřím, že stávkový den strávili příjemně, i když je mi jasné, že se přeci jen věnovali i věcem do školy,“ uzavírá Šimůnková.