Důkazem je fotosoutěž, jejímž cílem je zapojení veřejnosti do tohoto světa a snaha ukázat jim, co nabízí nové prostředí a města, která v názvu nesou jméno Brod. Účastníkům se nabízí šance přihlásit svá díla do kategorií Staré a Nové, Krásy města v detailech a Život ve městě. Vítězné fotky budou na konci září vystaveny na putovní výstavě a budou také oceněny. Celou akci pořádá s podporou města Fotostředisko Havlíčkův Brod, jehož předseda je Stanislav Novotný.

Co vás na začátku v roce 2013 přivedlo na nápad něco takového organizovat?
Chtěli jsme dělat nějakou soutěž, pracovat s fotografií a stmelit kolektivy. Kdysi vznikla spolupráce měst se jménem Brod. Takže jsme se poptali, jestli by i ostatní neměli zájem udělat podobnou akci a setkali jsme se s kladným ohlasem. Tudíž jsme vytvořili koncept a všichni nám ho odkývli.

Setkali jste se s dobrým ohlasem veřejnosti?
Ano, jak ve školách, tak ve městech. Řekl bych, že zájem o to je. Dneska fotí kdekdo, ale vlastní fotky nikdo neprezentuje. Chtěli jsme, aby široká veřejnost sdílela fotografie z oblasti svých měst a svého života.

Soutěž je pro celou Českou republiku, stává se často, že se přihlásí i někdo, kdo z žádného Brodu není?
Samozřejmě, účastní se lidé z celé republiky. Ale vesměs jsou to tací, kteří mají daný vztah k danému městu. Buď se tam narodili, nebo tam jezdí na dovolenou a podobně. To jsou ti, kteří nám fotografie posílají.

Vidíte u účastníků rok od roku zlepšení, přihlašuje se jich například více?
Počet soutěžících je poměrně stabilní, pohybuje se kolem osmdesáti lidí, fotografií bývá kolem pěti set. Samozřejmě je znát posun u těch, kteří pravidelně fotí a přihlašují se. Objevují se tam i noví účastníci, u kterých je to příjemné překvapení. Kolikrát je to ale horší. Je to prostě živý organismus, který si žije svým životem.

Liší se témata každý rok nebo zůstávají stejná?
Máme několik základních témat, která se nemění. Jedno z nich je Život ve městě. To je na lidech, aby zjistili, co se kde děje, a něco zachytili. Potom by tam měl být vztah k architektuře, který je spíš o detailech. Zde hrají roli různé pohledy na město nebo fragmenty. Letos jsme zavedli nové téma o tom, jak šel čas. Stará a nová fotografie by měla stát vedle sebe, aby se srovnalo, jak se za tu dobu město vyvinulo.

Takže jste o změně témat neuvažovali?
Zatím ne, pořád zkoušíme nějaké pokusy, každý rok malou změnu uděláme. Snažíme se adaptovat připomínky z měst a od lidí tak, aby se soutěž lišila.

Jak funguje porota, čím se řídí při posuzování?
Součástí je předseda poroty, který je nezávislý odborník z hlediska fotografie. Například po tři roky to pro nás dělal profesor Čáslava z Kolína. A pak si každé město do poroty nominuje svého člena. My jako fotostředisko nikoho v zastoupení nemáme, jenom to organizujeme. Havlíčkův Brod udělá setkání, porota přijede a začne se vybírat.

Budou vystaveny jenom vítězné fotografie, nebo se můžeme těšit na všechny zúčastněné?
Kolekce má kolem třiceti fotek. Těch vítězných je většinou dvanáct a pak se přidávají ty, které jsou podle našeho názoru jedny z nejlepších.

Co mi můžete říct o Fotostředisku v Havlíčkově Brodě, jak vlastně vůbec funguje?
Je jedno z nejstarších ve městě. Vyznačuje se tím, že za pětapadesát let nikdy nepřerušilo svoji činnost. Scházíme se jednou za čtrnáct dní v úterý, v salonku nebo restauraci. Tam si povídáme o fotografii, promítáme a diskutujeme. Jsou tam i členové, kteří v klubu působí přes třicet let.

Klub vznikl už v roce 1961, jak se od té doby změnil?
Naše středisko žilo ve vlnách, kdy na začátku vládla euforie a značné nadšení. Dlouhou dobu působil jako předseda Květoslav Korba, za něj to fungovalo na vysoké úrovni i v rámci republiky. Objevily se ale i nižší tendence, kdy se nás scházelo jen osm. Dnes má středisko přibližně třicet členů a patří k jednomu z nejaktivnějších v republice. Vydali jsme vlastní publikaci, katalogy, děláme výstavy. Myslím si, že jsme aktivní a úspěšní i v soutěžích, ve kterých jsme získali několik diplomů.

Máte nějaký cíl do budoucnosti, kam byste si přáli klub posunout?
Jedním z našich cílů je fotografovat osobnosti Havlíčkobrodska, dělat výstavy, další soutěže. Ale samozřejmě se chceme především zdokonalovat a snažit se, aby soutěž byla každým rokem zajímavější.

Kateřina Hlaváčková, studentka Letní žurnalistické školy K.H. Borovského