Dny evropského dědictví mají více než dvacetiletou tradici. Každoročně lidem připomínají, na co vše mohou být ve své zemi hrdí a jak důležité je dědictví po předcích chránit. Veřejnost má v rámci akce možnost využít volné vstupy do některých památek nebo nahlédnout i tam, kam se jinak nedostanou. Na Vysočině se doposud zahajovalo pouze jednou. Tehdy se dějištěm národních slavností stala Jihlava.

„Vysočina je známá poměrně velkým množstvím památek. Všem, kteří o ně jakýmkoliv způsobem pečují, patří náš velký dík. Myslím, že za posledních dvacet let se tohoto v památkové péči podařilo udělat hodně a doufejme, že tato akce bude takovým impulsem do budoucna, aby se v tomto trendu pokračovalo i nadále,“ poznamenal na slavnostním zahájení hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek. Ministr kultury Antonín Staněk na něm také ocenil příkladnou péči, kterou svým památkám věnuje samotný Havlíčkův Brod.

Ten se centrem kulturního dění v republice stal již v pátek, kdy se lidé na náměstí mohli zaposlouchat třeba do hravých rytmů swingu v podání skupiny Zatrestband, zažít pravou pohodu se stejnojmennou akordeonovou kapelou v podání nesmírně talentovaných hudebníků z místní Základní umělecké školy J.V. Stamice nebo se dojmout nad úchvatnou Vltavou z cyklu Má Vlast od Bedřicha Smetany v loutnovém provedení interpretky ze skupiny Musica Dolce Vita. Hvězdou večera byla také operní pěvkyně Monika Brychtová a houslový virtuoz Jaroslav Svěcený, který vystoupil společně s akordeonistkou Markétou Laštovičkovou.



Letošní Dny evropského dědictví nemohly opomenout ani stoleté výročí republiky. V pátek ho svými divokými akrobatickými kousky v obří ohnivé osmičce připomněli třeba účinkující projektu Proletí 100letí. Jedinečná podívaná plná ohňových efektů byla podle jejího tvůrce Petra Píši jen malou ochutnávkou toho, co na návštěvníky čeká za týden v Jihlavě. Hru světel a stoleté historie nejenom republiky, ale i samotného Havlíčkova Brodu nakonec na budově Staré radnice rozehrál originální videomapping. V rámci světelné show na náměstí ožily slavné osobnosti spjaté s městem. Například první brodský starosta Eduart Šubrt, ministr národní obrany první československé vlády Václav Klofáč, herec Karel Noll, kterého podle kritiků v jeho nejslavnější roli Švejka dosud nikdo nepřekonal nebo nechvalně proslavený rodák Josef Šoupal, který své radikální levicové smýšlení dotáhl až k vraždě ministra financí Aloise Rašína.

Vrcholem večera potom byl emotivní okamžik, kdy se kostel Nanebevzetí Panny Marie rozzářil barvami české vlajky a náměstím se rozezněla česká hymna v podání Jaroslava Svěceného.

V sobotu se zase na náměstí předávaly tituly nejnovějším Nositelům tradice lidových řemesel. Ocenění, které je udělováno již od roku 2011, vychází z projektu Žijící lidské poklady. Jeho smyslem je zachovat v zemi tradiční řemesla. „Dny evropského dědictví nám připomínají nejenom hmotné krásy naší země, ale i nehmotné duševní dědictví, kterým jsou například umělecká díla nebo právě i řemesla, přechovávaná vzácně z generace na generaci, aby neupadla v zapomnění,“ zdůraznil význam tohoto ocenění a podpory řemesel jako takové místostarosta Havlíčkova Brodu a předseda Sdružení historických sídel Čech a Moravy Libor Honzárek.



„Jedním z velkých problémů dnešní doby je to, že se vytrácí to, čemu se říká zlaté české ručičky. Každý by chtěl být právník nebo manažer, ale když potom potřebujete sehnat někoho, kdo dokáže opravit střechu na něčem tak krásném, jako je třeba brodský kostel Nanebevzetí Panny Marie, pak najednou zjistíte, že téměř nikdo takový není,“ doplnil ministr kultury Antonín Staněk a vyjádřil díky všem, kteří se poctivým řemeslem ještě stále zabývají. Titul Nositel tradice lidových řemesel letos v Brodě převzala například Vladislava Hrubešová z Velkých Karlovic, která šije valašské kroje, Jiří Hýža ze Zlína za výrobu krojové obuvi, Alexandra Kaňovská z Dubňan, jež uchovává výrobu tradiční fajánse, což je specifický druh keramiky, Lenka Macečková z Nového Hrozenkova, vynikající ve výrobě síťovaných čepců nebo Petr Mužík z Velkých Karlovic, který udržuje výrobu perleťových spon.

S prostou a skromnou krásou výrobků od všech držitelů titulu zájemce může seznámit výstava Homo Faber, která je do 21. září k vidění ve Staré radnici. Tady je umístěna i část unikátní výstavy krajinomaleb Jana Antonína Venuta. Vzácné originály tohoto českého osvícenského vlastence a vynikajícího malíře, který s takřka dokumentární přesností zachytil stovky českých měst, vesnic nebo hradů, budou ještě pár dní k vidění v místní Galerii výtvarného umění. Výjimečná díla, která dokumentují vzhled české krajiny na přelomu 18. a 19. století, jsou zapůjčena z Rakouské národní knihovny. V Česku jsou k vidění poprvé po dvou set letech od jejich vzniku. Jedinečnou možnost prohlédnout si jejich originály, budou mít lidé pouhých deset dní, než se díla vrátí opět do Rakouska. Věrné kopie, umístěné ve Staré radnici, potom budou putovat i do dalších míst republiky.

V rámci dnů evropského dědictví mají lidé ještě možnost nahlédnout zdarma třeba do baziliky svatého Prokopa v Třebíči (15.9.) nebo do novoměstského kostela svaté Kunhuty (16.9.). Vstup zdarma bude 15. září také v novoměstském zámku, otevře se zadní synagoga v Třebíči nebo kostel svatého Víta v Pelhřimově. Snížené vstupné bude platit také ve staré radnici v Horáckém muzeu.