Na speciální horké kůrovcové lince a webové aplikaci Kůrovcové info dostanou nyní lesníci k dispozici mapy a veškeré informace o výskytu škůdce a jak riziko šíření lýkožrouta snížit. Trochu pozdě, říkají majitelé lesů.

Lesníci boj s masivně rozšířeným kůrovcem zatím prohrávají, proto se Ministerstvo zemědělství a Lesní ochranná služba (LOS) ČR rozhodli nasadit do boje speciální techniku. Lesníci testují vyhledávání kůrovcem napadených stromů pomocí multispektrálních kamer na dronech.

„Smrky z důvodu sucha ztrácejí svou obranyschopnost a riziko napadení kůrovci kdekoli v porostech stoupá. Proto se lesníci snaží hledat nové metody, jak kůrovcem napadené stromy vyhledávat. Jako perspektivní se jeví využití dronů s instalovanými multispektrálními kamerami,“ sdělil za tvůrce aplikace Kůrovcové info jeho spoluautor Jan Příhoda z LOS. Tak vznikla spolupráce mezi lesníky z projektu Kůrovcové info a společností Survia, která v praxi provádí sledování zdravotního stavu zemědělských plodin. Společnost Survia již dnes dokáže na zemědělských plodinách pomocí multispektrálních kamer hodnotit aktuální stav porostu i případné škody. Výsledkem je mapa podle které dokáže zemědělec cíleně používat přípravky a hnojiva.

„Na základě vědeckých studií zaměřených na použití multispektrálních senzorů v lesnictví věříme, že se nám podaří úspěšně zjistit kůrovce v smrku ještě v raných stádiích napadení. Bezpilotní letadlo osazené senzory se jeví jako několikanásobně levnější a přesnější metoda detekce tohoto hmyzu než klasické pilotované letouny," vysvětlil Jan Příhoda.

Kromě toho Lesní ochranná služba vydala stručné aktuální zásady pro boj s kůrovcovou kalamitou, takzvané Kalamitní kůrovcové desatero a webovou aplikaci Kůrovcové info. Podle hlavního autora kalamitního desatera Petra Zahradníka z LOS je to souhrn nejpodstatnějších opatření, podaných ve srozumitelné, stručné formě s odkazem na některá specifika boje s kůrovcem v kalamitním stavu.. Podle vlastníků lesů ale taková masivní aktivita a osvěta přichází poněkud pozdě.

„Každá takováto osvěta je dobrá, ale měla přijít před dvěma lety, kdy kůrovcová kalamita začínala. Dnes není největší problém rozpoznat kůrovcové stromy, případně vědět jak kůrovcové dříví asanovat. Největším problémem drobného vlastníka je zajistit nějaké kapacity na těžbu a přiblížení dřeva a zejména vytěžené dříví prodat.. Tento problém žádný leták neřeší ani řešit nemůže,“ konstatoval Jiří Svoboda ředitel Lesního družstva obcí Přibyslav. V Česku je asi 300 tisíc vlastníků lesů.  Ti by měli do konce března z lesů podle zákona odstranit nemocné dřevo, jinak jim hrozí vysoké pokuty, ale nemají na likvidaci kalamity lidi ani peníze. „Máme v obecním lese smrkového dřeva dost, ale není odbyt,“ konstatoval například starosta obce Víska Ondřej Čapek.

Vedle vlastních nebo krajských peněz mohou majitelé lesů nebo osoby v nich hospodařící využívat už více jak 25 let systém národních dotací, které jim mají pomoci s hospodařením v lesích např. s obnovou porostů, výchovnými zásahy, ekologickým hospodařením a od letošního roku nově i s asanací kůrovcového dřeva. Ministerstvo zemědělství prostřednictvím krajů každoročně rozděluje dotace do oblasti lesního hospodářství, v loňském roce tato částka dosáhla v Kraji Vysočina 31,5 miliónů korun.

„Nutné pro získání dotace je ohlášení žadatele, dříve registrace, písemnou formou před zahájením prací. V praxi to znamená, že žadatel předem definuje charakter prací a jejich hodnotu. Nejpozději tři měsíce po ukončení prací pak dodá žádost o dotaci potvrzenou lesním hospodářem,“ popsal proces ke získání státní dotace na hospodaření v lesích radní Kraje Vysočina pro oblast zemědělství a životního prostředí Martin Hyský.