Habry – Kraj Vysočina udělil dotaci na opravu do značné míry zchátralého haberského pohřebiště židů. Na něm, kromě jiných, spočívá několik generací příslušníků rodu Stránských a jejich příbuzných.  Někteří z nich se výrazně zapsali do hospodářských, politických i společenských dějin města.

„V Habrech na přelomu 19. a 20. století žilo přibližně 100 židovských rodů. Mezi nimi bylo několik rodin Stránských. Prošel jsem kroniku a například zjistil, že v roce 1923 zde zemřel poslední židovský učitel, zpěvák a košerák (ten, kdo potvrzoval čistotu a nezávadnost potravin) Moses Stránský. Další významnou osobností našeho města byl Mosesův bratranec August Gustav Stránský. Žil v letech 1852 – 1933, byl obchodním radou, zastupitelem a radním města.

Samospráva mu udělila čestné měšťanství. Jeho otec se podle zápisu v kronice jmenoval Solomon Stránský," řekl starosta Habrů Jiří Rainiš.

Našel se také výstřižek z denního tisku. Noviny zaznamenaly, že bývalý ministr Adolf Stránský svému bratranci zaslal bronzovou plaketu se svojí podobenkou.

Že Solomon byl otcem nejen Augusta Gustava, ale současně Adolfa Stránského, Deníku potvrdil z Prahy MUDr. Martin J. Stránský. Tento lékař, narozený v roce 1956 v New Yorku, je pravnukem Adolfa Stránského a tedy prapravnukem Solomona Stránského.

„O město Habry se oslavenec Gustav Stránský zasloužil tím, že spoluvymohl poštovní automobilové spojení z Habrů do Golčova Jeníkova, jakož i povýšení Habrů na město. I jinak prokázal městu Habrům a jeho jednotlivým občanům platných služeb, za což požívá zasloužené úcty a vážnosti," psaly dobovou stylistikou noviny k datu 21. ledna 1927 u příležitosti 75. výročí narození Gustava Stránského.

Připomenuly členství jubilanta ve správní radě české banky Union v Praze a akciové společnosti Jihočeské továrny na sukna v Německém Brodě.

K všeobecně publikovaným omylům patří tvrzení, že na židovském hřbitově v Habrech je pochován i Adolf Stránský. Haberský rodák (8. dubna 1855) v letech 1865 – 73 studoval na gymnáziu v Německém Brodě a později práva na Univerzitě Karlově. Zemřel v Brně 18. prosince 1931 a tam je také pohřben.

Adolf Stránský vstoupil do dějin české žurnalistiky jako vydavatel Lidových novin, které vynikaly vysokou novinářskou úrovní přičiněním bratří Čapků, Rudolfa Těsnohlídka, Jiřího Mahena či Eduarda Basse.

Zachovalý náhrobek Mosese

Po první světové válce Stránský byl ministrem obchodu v první československé vládě a senátorem. Z politického života odstoupil v roce 1925, když jeho Národní strana práce utrpěla volební nezdar.

Výrazný podstavec na haberském hřbitově má Moses Stránský, v náhrobním nápise je uváděn jako Schulleiter a Ganter, dole je veršování v němčině. Žel, kámen nemá životopisná data.

Na tento a jiné historicky i výtvarně zajímavé náhrobní kameny upozorňuje publikace Židé v Habrech, která vyšla před deseti lety péčí místní radnice. O jaký příbuzenský vztah jde k osobě Adolfa Stránského, se zatím úplně přesně vysvětlit nepodařilo. Něco napovědět může generační rozdíl mezi oběma muži shodného příjmení, Moses žil v letech 1832-1899, Adolf v letech 1855-1931.

Mnohé o Stránských v Habrech by mohl objasnit druhý díl knihy Židé na Havlíčkobrodsku z edice havlíčkobrodského Muzea Vysočiny.
První díl se věnoval trojici měst – Golčův Jeníkov, Havlíčkův Brod a Světlá nad Sázavou. Práce Aleny Kašparové a Michala Kampa vyšla v roce 2008, tehdy oznámené pokračování mapování složitých osudů židovské komunity na Havlíčkobrodsku zatím vydáno nebylo.
Podle informací Deníku se další místa, mezi něž patří i Habry, teprve badatelsky zpracovávají.

Ivo Havlík