Na rozdíl od města Ledče nad Sázavou, které požaduje v památkové zóně přísnou redukci.

„V rozpočtu pro rok 2014 jsme vyčlenili zhruba 300 tisíc korun, které jsou určené právě na opravy a údržbu přibyslavských památek," informoval místostarosta Martin Kamarád. Otázka je, do kterých památek hodlá radnice příští rok investovat.

Podle Kamaráda  by to mohla být opět gotická věž místního kostela, případně ohradní věž kolem kostela, ale tam by investice šly nejméně do milionu korun, případně by radnice investovala peníze do rekonstrukce některých místních soch, například sochy sv. Václava. Místostarosta zároveň upřesnil, že do budoucna město neplánuje památkovou zónu, co do velikosti, nějak měnit. Zóna zahrnuje v současné době hlavně centrum, tedy náměstí a okolní ulice.

Bez protestů

„Zatím se neobjevila žádná významná iniciativa, která by změnu přibyslavské památkové zóny požadovala," konstatoval místostarosta s tím, že se jen občas ozvou jen někteří soukromníci, kteří mají obchody na náměstí a cítí se být při některých stavebních úpravách úřady omezováni, jako například podnikatel Milan Vlček.

Ten se před čtyřmi lety pustil do rekonstrukce penzionu a   restaurace. Na svůj historický dům přistavěl jedno patro. Stavební úřad mu tehdy nařídil stavbu zastavit, situace není zcela vyřešena dodnes.
V letošním roce slaví historický dům rodiny Vlčkových sto devadesát let existence.

Při té příležitosti nechal ma-jitel vytisknout propagační letáček, kde doslova uvádí:  „Rozhodli jsme se  vybudovat zařízení hotelového typu ve zdejším domě. Protože se dům nachází v památkové zóně, nepodařilo se nám prozatím sladit naše představy s názory památkářů. Podařilo se ale dostavět další tři pokoje, a získat tak certifikaci."

Tak zrekapituloval situaci Milan Vlček a dodal, že za současných podmínek by památkovou zónu v Přibyslavi zrušil a jako památku by nechal pouze kostel a zámek.

Místostarosta Kamarád chápe starosti majitelů historických objektů. „Některé požadavky jsou skutečně přehnané a majitelé jsou omezováni. Na jedné straně mají památkáři připomínky ke střešním oknům, na straně druhé jim nevadí solární panely na střeše," konstatoval Kamarád. „Nemluvě o cenách stavebních úprav v historických domech prováděných. Potěšující může být dotační program, který podle mých informací chystá Kraj Vysočina. Dotace jsou určeny pro majitele nemovitostí v památkových zónách, jejichž domy nejsou kulturní památkou, tudíž na ně nemohou majitelé získat státní dotace," upřesnil Kamarád.

Hrozí milionové pokuty

Na rozdíl od Přibyslavi například město Ledeč nad Sázavou požaduje přísnou redukci své památkové zóny. Podle starosty Petra Vaňka jsou do ní zahrnuty zhruba dvě třetiny města, v některých místech je památková zóna vedena zcela nesmyslně. To radnici i obyvatelům přináší problémy, především když je třeba provést stavební úpravy. Ledečští proto chtějí dosáhnout alespoň určité revize celého území. Za porušení předepsaných pravidel a pokynů při stavebních úpravách na celém území městské památkové zóny hrozí vysoké pokuty. „Dříve to bylo maximálně v řádu tisíců, dnes jde až o dva miliony korun," uvedla Miloslava Melounová z odboru rozvoje města Havlíčkův Brod. Sankce však neudílejí přímo památkáři, ale úřady s rozšířenou působností.

Podle Jarmily Brožové z telčského územního odboru Národního památkového ústavu, která má na starost Havlíčkobrodsko, je naopak chybou, že zónu nemají zřízena i některá další sídla. „Jedním z předpokladů vstupu je i dobrovolnost obce. Škoda, že ji nemá třeba Golčův Jeníkov. Když vidím například solární panely na jednom z domů u zdejšího náměstí, je mi smutno," konstatovala Brožová.