Radek Kujal z Nového Veselí, Stanislav Počta a Lubomír Mach, oba z Velké Losenice, v jednom ze soukromých rybníků na Žďársku vylovili vyzu velkou, latinsky huso huso, a převezli ji do nového areálu sádek a prodejny sladkovodních ryb v Ronově nad Sázavou.

„Naše vyza je dlouhá 195 centimetrů a váží 55 kilogramů," prozradil Deníku rozměry a hmotnost rybího obra Radek Kujal, který má s chovem ryb dvacetiletou zkušenost.

Dravost vyzy je tak velká, že ji lze chovat jen samostatně. V ronovské sádce, napájené z náhonu Sázavy, proto má svůj vlastní prostor. Jinak by masožravec labužnicky pozřel všechno, co rybárna zákazníkům nabízí, v obří tlamě by skončili nejen kapři, líni a pstruzi, ale také štiky a candáti, přežili by pouze jedinci vlastního druhu o stejné velikosti.

Vyza velká pochází z povodí veletoků napájejících Černé, Azovské a Kaspické moře. Odborná literatura uvádí, že u nás se tato zvláštní ryba chová pokusně pouze v Mydlovarech u Českých Budějovic a ve výzkumném ústavu ve Vodňanech.

Loví se stylem „chyť a pusť"

Největší jeseterovitá ryba patří mezi chráněné živočichy. Žije až 100 let. V minulosti prý byly evidovány exempláře o délce devíti metrů a váze přes 2,5 tuny.

Přírodovědci však tyto údaje považují za přehnanou rybářskou latinu a skeptičtí jsou také k tvrzení, že byly vyloveny vyzy staré téměř 200 let.

Dnes se objevují vyzy dlouhé maximálně pět metrů. Jedna samice může naklást až 150 kilogramů jiker, to je přibližně sedm milionů kusů. 

Z jiker se vyrábí proslulý kaviár Beluga, odtud české synonymum běluha obecná.

V současné době jsou ve volné přírodě životaschopné početnější populace pouze na řece Ural a na dolním toku Volhy.

V Rusku ovšem hospodářské využití vyzy kvůli poptávce trhu po drahém kaviáru kontroluje kriminální podsvětí.

„Vyza se loví na položenou. Obvyklou nástrahou jsou velké mrtvé ryby. Většinou se loví stylem ‚chyť a pusť'. Souboj s tímto dlouhým dravcem patří k nezapomenutelným zážitkům," říká Radek Kujal, hospodář soukromého revíru Hrázky ve Žďáře nad Sázavou a majitel areálu v Ronově nad Sázavou.

Království sladkovodních ryb

Základ ronovských sádek tvoří dlouhou dobu nevyužívaná jímka na škrobárenský odpad.

Kolem dnes vede cyklostezka Přibyslav – Sázava. Stojí za to slézt z kola a podívat se do království sladkovodních ryb, v němž jistou dobu bude žít téměř dvoumetrová vyza.

Ivo Havlík