Pracovní oblečení oblékli studenti, pedagogové, administrativní pracovníci i první proděkan Lesní a dřevařské fakulty České zemědělské univerzity v Praze. „Přijelo zhruba sedmdesát dobrovolníků. Část z nich pomáhá v Ledči nad Sázavou a část ve Štokách,“ přiblížil proděkan Róbert Marušák.

Na dobrovolníky čeká zhruba dvacet tisíc sazenic dubů. „Předpokládáme, že bychom mohli dosáhnout pracovního výkonu 200 stromků denně na jednoho dobrovolníka. Uvidíme, jak jim to během těch třech dnů půjde,“ nastínil v pondělí ráno ředitel Lesního družstva ve Štokách Milan Fíla.

„Lesy jsou v kritickém stavu a pro jejich obnovu nechybí jenom peníze, ale i pracovní síly. Proto jsme nechtěli situaci pouze sledovat a analyzovat, ale rozhodli se, v rámci našich možností, aktivně zapojit, a to v nejvíce postižených oblastech Vysočiny. Zároveň chceme ukázat odborné i laické veřejnosti, že nejsme jenom špičkovou vzdělávací a výzkumnou institucí, ale dokážeme přiložit ruku k dílu,“ podotkl Marušák.

Oslovili proto Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v České republice, ať sami uváží kdo jejich pomoc potřebuje nejvíc. Volba pak padla právě na Ledeč a Štoky.

Pomoc dobrovolníků ve Štokách vítají. „Situace kolem kůrovce je opravdu kritická. Byli zvyklí vysazovat nějakých deset patnáct hektarů ročně, letos máme za sebou sto hektarů a příští rok plánujeme ještě možná dvojnásobek. Jakákoliv pracovní síla je proto vítaná,“ řekl Fíla.

Jednou z dobrovolníků byla i studentka Anna Prokůpková. „Mojí hlavní motivací sem jet bylo především pomoci při obnově lesů. Lesní družstva během aktuální kůrovcové kalamity nestíhají zalesňovat, tak alespoň pomůžeme dobré věci,“ svěřila se studentka lesnické a dřevařské fakulty.

Štočtí lesníci hospodaří na čtyřech a půl tisících hektarech. S kůrovcem tady bojují teprve zhruba rok, přesto už stihl napáchat obrovské škody. „V současné době těžíme tři sta tisíc kubíku dřeva ročně oproti třiceti tisícům v jiné roky. Zhruba během tří let, pokud se něco nestane, tak bude naše družstvo bez smrků,“ posteskl si Fíla.

Pomoci může jen sama příroda. „Letošní rok, co se týká vláhy, byl podstatně lepší než ten loňský. Kůrovec už je ale tak namnožený, že už to na zbrzdění kůrovcové kalamity nemá žádný vliv. Kromě těžby napadeného dřeva by pomohly především nějaké choroby nebo plísně,“ vysvětlil Fíla.

Podobná akce se konala poprvé jak ze strany Lesního družstva Štoky, tak České zemědělské univerzity. „Děláme různé dobrovolnické akce, ale výsadba stromků takovéhoto rozsahu se koná poprvé. Aktuální situace kolem kůrovce je výjimečná a žádá si i výjimečné činy,“ uvedl Marušák.

Proděkan však nevylučuje spolupráci s lesnickými družstvy i do budoucna. „Uvidíme, jestli o nás bude zájem. Pokud budou souhlasit i naši studenti a zaměstnanci, tak jsem určitě pro zopakování této akce,“ potvrdil Marušák.