Dozvěděli jsme se totiž, že tato mladá a nesmírně talentovaná sportovkyně daleko více než po olympijské medaili toužila po koni. Eva to řekla naprosto spontánně a neuvěřitelně snadno. Tak spontánně a snadno, jako před tím ve své disciplíně válcovala všechny své soupeřky.
V tu chvíli jsem si uvědomil, jak jiná ta snowboardocrossařská generace, minimálně ve vnímání sportovních úspěchů, je. A v porovnání s pocity jiných sportovců, kteří po stovkách hodin tréninku a odříkání v přípravě na vysněnou medaili v Soči nedosáhli, mi ta Evina slova přišla jaksi nepatřičná.
Žďárští zítra na náměstí přivítají zlatou Martinu a já chci věřit, že ve Žďáře se „Vrchlabí" už opakovat nebude.