Snad nejstrašnějším slovním novotvarem, nad kterým se každému češtináři musí ježit vlasy, je termín pozitivní diskriminace. Bez ohledu na to, že k nám přišel z Ameriky, je to hloupost. Už ve spojení těchto slov je neslučitelný rozpor. Diskriminace rovná se ubližování někomu kvůli jeho věku, náboženství, sexuální orientaci anebo třeba barvě pleti. Tudíž na ní není nic pozitivního.

Pozitivně diskriminovat, znamená údajně dát znevýhodněným skupinám určitou šanci na lepší zacházení tím, že budou mít přednost před jinými. Tudíž opět je to jenom diskriminace. Tentokrát zase těch skupin obyvatel, které do škatulky povinně zvýhodněných už nezapadají. Takže logicky, žádná pozitivní diskriminace nikdy existovat nemůže a nebude, ale zase jen diskriminace. Což je, jak víme, ubližování.