Nejednou ho také přeplavali, ale ne z ostrova na pláž, ale z pláže k radostínským břehům. A všichni, kteří to tam znáte, mi jistě dáte za pravdu, že to je zatracená dálka! Samozřejmě, že se hecovali, pokaždé ale své úctyhodné výkony skromně okomentovali slovy, že je to věcí škrdlovické cti…
Nikdy jsem neměl tolik odvahy, abych do Dářka vlezl na jaře, natož abych se pustil do dálkové plavby. Přesto se mohu pochlubit, že jsem kluky v jedné koupací disciplíně přece jen trumfl. Se svým dospělým synem jsme si totiž nedávno z ostrova na pláž došli mokrou cestou pro pivko. Zpátky jsme kelímky nesli nad hlavami jako vojáci pušky. Šlo to snadno, málo je opět po roce vody ve Velkém Dářku…
Na ostrově jsme přiťukli sobě, ale také klukům Hořínkovým. To proto, aby jim to nebylo líto.
