Babyboom se tak vloni po sedmi letech zastavil. Ani Vysočině se úbytek dětí nevyhnul. Všechny okresní porodnice hlásí nižší čísla jak u porodů, tak v počtu narozených miminek. Oproti loňským 5 649 dětem se jich vloni přihlásilo na svět o více než čtyři sta méně.

Za loňský rok se v havlíčkobrodské porodnici uskutečnilo 1 374 porodů a narodilo se 1 410 dětí. V roce 2008 to bylo 1 433 porodů a 1 466 miminek.
V pelhřimovské nemocnici přišlo na svět o dvacet dětí méně oproti předchozímu roku. Bylo jich jen 625. Nové Město na Moravě hlásí o pět miminek méně než loni – 847 .

V Třebíči pocítili větší úbytek. Z 1 200 dětí klesla porodnice na číslo 1 137. „V roce 2009 bylo v Jihlavě poprvé po sedmi letech méně porodů,“ potvrdil Aleš Roztočil, přednosta Gynekologicko-porodnického oddělení jihlavské nemocnice.

Porodů zažila jihlavská nemocnice vloni 1 195. „Úbytek porodů není markantní. Podle demografických statistik se dá však předpokládat, že porodů bude stále méně,“ dodal Roztočil.

Babyboom v několika uplynulých letech způsobila generace silných ročníků narozených kolem roku 1970. „Tyto ročníky měly v devadesátých letech plodit, a neplodily. Po roce 1999 začaly postupně rodit. Ne kumulovaně, ale rozloženě, proto byl počet dětí stále tak vysoký,“ vysvětlil sociolog Daniel Hanzl.

Jenže tato doba už končí. Teď je totiž řada na ročnících, které nejsou příliš početné. A navíc se jim do plození potomků moc nechce. „Česká republika se řadí k takzvanému bohatému severu. To znamená, že lidé neprodukují děti, ale ekonomiku. Rození dětí odkládají, protože si nejdříve chtějí vybudovat kariéru a sociální jistoty. V pozdějším věku potom děti mít už třeba nechtějí, nebo ani nemohou,“ konstatoval sociolog Hanzl.

Nejčastěji se miminka na Vysočině podle statistiků rodí ženám ve věku 25 až 29 let. V regionu se více rodí chlapečci. Během deseti let se jich narodilo o dva tisíce víc než holčiček.