Jednou z nejzajímavějších alejí v soutěži je modřínová alej mezi Počátkami a obcí Kaliště na Pelhřimovsku. Jedná se o nejdelší modřínovou alej nejen na Vysočině, ale v celé České republice. „Říká se jí kališťská alej a má zhruba dva a půl kilometru,“ sdělil starosta Počátek Karel Štefl.

Modřínová alej není úplně typická, má to však svůj důvod. „Dřív, když do města přišli poutníci a chtěli pokračovat například na Pelhřimov nebo na Jihlavu, tak je naši předci poslali konkrétní alejí. Proto každá alej byla osazena jiným druhém stromů,“ vyprávěl Štefl. V Počátkách je tak kromě zmíněné modřínové ještě například lipová nebo buková alej.

Do soutěže se zapojilo nejvíce měst v historii. „Letos se nám sešlo nejvíce nominací za těch osm let, co soutěž pořádáme,“ potvrdil mluvčí tiskový mluvčí společnosti Arnika Jiří Kaňa. „Mám obrovskou radost, že lidé mají o aleje rok od roku větší zájem,“ pochvalovala si organizátorka ankety Karolina Kostićová z Arniky.

Šanci vyhrát mají nejen několikaleté aleje, ale i ty, které vyrostly teprve letos. „Bude se volit mezi majestátními i teprve nedávno vysazenými alejemi. S napětím očekáváme, která se Alejí roku 2018 nakonec stane,“ líčila Kostićová.

Nejmladšími alejemi ucházejícími se o označení Alej roku 2018 jsou Stromy republiky na stezce u rybníka Hadina u Humpolce na Pelhřimovsku a ovocná alej u Brzkova na Jihlavsku.

„Naši alej jsme vysazovali v roce 2016 a máme tady jabloně a třešně ptáčnice. Všechno to jsou stromy určené do tisícimetrové nadmořské výšky, aby odolaly místním podmínkám“ přiblížil brzkovskou alej starosta obce Aleš Bořil. Ten ji zároveň i nominoval do soutěže. „Řekl jsem si, proč do toho nejít. Pokud se bude lidem líbit, tak jí mohou dát svůj hlas,“ usmál se starosta.

Naopak mezi nejstarší kandidáty na titul patří modřínová Alej na Brádle nedaleko Kamenice nad Lipou na Pelhřimovsku, lípy na hrázi rybníka Valchy u Počátek na Pelhřimovsku a klenová alej u Starého Ranska na Havlíčkobrodsku.

Do soutěže byly nominovány i aleje, kterým hrozí postupný zánik. Tou je například jabloňová alej mezi Komorovicemi a Mladými Bříšti na Pelhřimovsku. Dnes ji tvoří 80 stromů starých zhruba šedesát let, kterých však původně bylo jednou tolik. Do ankety ji navrhlo sdružení Zelené srdce, které chce mimo jiné upozornit na to, že by časem mohla zmizet úplně.

„Ovocných alejí ubývá, takže to byl hlavní důvod naší nominace. Stromy v této aleji jsou staré a nové se nevysazují,“ posteskl si Pavel Koubek, předseda sdružení Zelené Srdce. „Myslím si, že ovocné stromy do krajiny patří, protože tam mají svůj význam. Krajinu dotváří a poskytují potravu zvířatům, ať už to jsou květy pro včeličky nebo plody pro ostatní živočichy,“ vyzdvihl Koubek přínos ovocných stromů.

Nechybí ani stromořadí, která jsou přímo ve městech. Jihlavští mohou podpořit svoji dubovou alej a Pelhřimovští pak růžové stromořadí, které tvoří několik sakur a v jarních měsících patří mezi největší ozdoby města.

Nejhezčí alej tohoto roku mohou zájemci vybírat na webových stránkách www.alejroku.cz a té, která jim nejvíce padne do oka, mohou dát svůj hlas až do 4. ledna 2019.

Nominované aleje na Vysočině

Kralice nad Oslavou (TR) - lipová
Počátky u rybníka Valchy (PE) - lipová
Dráchov – Heřmaň (PE) - lipová
Hadina u Humpolce (PE) - smíšená
Počátky – Kaliště (PE) - modřínová
Malčín (HB) - javorová
Staré Ransko (HB)  -klenová
Komorovice – Ml. Bříště (PE) - jabloňová
Radostín (ZR) - březová
Pelhřimov - sakurová
Brzkov (JI) - ovocná
Jihlava - dubová
Na Brádle u Kamenice n/L (PE) - modřínová