Po Havlíčkovi pojmenovala města na Vysočině ulice i náměstí, věnovala mu busty a sochy. Se jménem Karla Havlíčka Borovského je především navždy spojené jeho rodiště, městys Havlíčkova Borová. Ta letos žije Havlíčkovým rokem. Karel Havlíček si později připojil k rodnému příjmení přídomek Borovský, podle místa narození, jak to bylo u tehdejších vlastenců obvyklé.
Havlíčkův otec měl na náměstí kupecký krám. Dnes je v něm muzeum se stálou expozicí. Podle Kláry Vencové, která má muzeum na starosti, se zájem o Havlíčkovo rodiště v posledních týdnech kvůli jeho výročí zvýšil mnohonásobně. „Do muzea teď jezdí jedna návštěva za druhou,“ poznamenala. Některé jí utkvěly v paměti. „Například výprava důchodců z Dobřichovic. Jedna paní tady začala recitovat nahlas Havlíčkovy verše,“ připomněla si.
Návštěvníci si kupují suvenýry na památku. Velkému zájmu se podle Vencové těší hlavně nová kniha Borovský Havle. „Kolektiv autorů z Borové připravil sborník s příspěvky významných osobností, které mají k Borovskému co říci,“ upřesnila Vencová.
Se vzpomínkou na Havlíčka se návštěvníci Borové setkávají na každém kroku. Kromě muzea a staré školy, kam budoucí slavný novinář chodil, je tu socha na náměstí od Josefa Strachovského a Havlíčkova hlava na soukromém pozemku od Michala Olšiaka. „Přímo nad Borovou se tyčí neméně slavný kostelík, o kterém Havlíček psal i v Tyrolských elegiích,“ připomněla Vencová.
Havlíčkovy stopy na Vysočině
Havlíčkova Borová: jméno městyse, muzeum, sochy
Havlíčkův Brod : jméno města, muzeum, Havlíčkovo náměstí, socha v parku
Polná, Třešť, Jihlava, Telč, Jaroměřice nad Rokytnou, Moravské Budějovice, Náměšť nad oslavou, Pelhřimov: Havlíčkova ulice
Humpolec, Jemnice, Žďár nad Sázavou: Havlíčkovo náměstí
Přibyslav: busta Karla Havlíčka Borovského
Zdroj: Města a obce Kraje Vysočina
Do tehdejšího Německého, dnes Havlíčkova Brodu se Havlíčkovi přestěhovali podle historika Miloše Tajovského v roce 1832. „Tady Havlíčkův otec koupil měšťanský dům v rohu náměstí, kde je dnes jeho muzeum,“ podotkl. V Brodě Havlíček chodil do školy, studoval na gymnáziu, hrál ochotnické divadlo. Do Německého Brodu k matce se přistěhoval s rodinou 31. října 1851. „Z domu do vyhnanství do Brixenu byl deportován v noci 16. prosince 1851, upřesnil Tajovský. Z vyhnanství se Havlíček vrátil v roce 1855. „Od srpna 1855 se nastěhoval do domu číslo popisné 87 v Horní ulici, který před Havlíčkovým návratem z Brixenu koupil jeho bratr František,“ napsal Tajovský.
K odkazu Karla Havlíčka Borovského se dnes hlásí například brodský Okrašlovací spolek Budoucnost. Pořádá ve spolupráci se Syndikátem novinářů pravidelně literární soutěž pro současné autory, kteří chtějí v Havlíčkově díle pokračovat. Slavnostní vyhodnocení letošního ročníku je v sobotu 30. října ve Staré radnici. „Nedělejme si iluze, že kdyby se Karel Havlíček probudil do současnosti, byl by jeho postoj diametrálně odlišný. Havlíček by byl stejně ironický, odvážný, drzý, kriticky nekorektní vůči nesmyslným zákonům, nabubřelým politikům, jejich normám a nařízením,“ konstatoval při vyhodnocení posledního ročníku soutěže za spolek Budoucnost Jan Schneider.
Výstava: Karel Havlíček v našich životech
Fotogalerie: Karel Havlíček Borovský v našich životech. Novou výstavu najdete v muzeu
Podle historika Tajovského se Havlíček stal symbolem zaživa i po smrti. „Živého Havlíčka záhy po jeho smrti vystřídal v české veřejnosti nejprve jenom obraz Havlíčka mučedníka a toto dosti povrchní spojení posléze přerostlo někdy až nešťastně v mučednický kult," konstatoval.
Havlíčkův Brod pobyt slavného novináře poznamenal natolik, že od roku 1945 nese jeho jméno. Přesně před 76 lety dne 5. května 1945 byl Německý Brod přejmenován na Havlíčkův Brod. „O nový název města se nejvíce zasloužil tehdejší starosta Antonín Šouba. Havlíčkův Brod se tak stal prvním městem v republice, které bylo v porevolučních dnech v roce 1945 přejmenováno,“ doplnila mluvčí brodské radnice Alena Doležalová.
Havlíčkovy oslavy se v Brodě se konají od pátku až do neděle.
