Kdyby nebylo elektřiny, nefungovalo by prakticky nic. Ještě předtím než lidstvo ovládlo elektřinu, byly zdrojem světla pouze louč, olej a knot. Teprve v roce 1923 nastal počátek celoplošné elektrizace města Německý Brod. Dnes je to už více než 90 let, co v Havlíčkově Brodě funguje elektřina. O několik desítek let mladší je naopak muzeum energetiky, které v Havlíčkově Brodě funguje už patnáct let.
„První světlo na území České republiky se rozsvítilo v roce 1886 v Písku a Jindřichově Hradci. O deset let později začali o odběru elektrické energie uvažovat i v tehdejším Německém Brodě. Zdaleka netušili, jak dlouho to ještě bude trvat," usmál se nadšený Bohumil Pavlas, který spravuje a provází v muzeu energetiky v Havlíčkově Brodě.
Stoleté soužití regionu s elektřinou mapuje muzeum, které je schované v rozvodných závodech Perknov v Havlíčkově Brodě. Celé muzeum se nachází v jedné místnosti, kde návštěvníci mohou nalézt stovky exponátů, mezi kterými nechybí například Edisonova žárovka, pojistky, vypínače, měřicí přístroje nebo dobové fotografie a dokumenty.
Stovky exponátů
Návštěvy muzea se nemusejí obávat ani lidé, kteří se v technice příliš nevyznají. Poutavý výklad Bohumila Pavlase je technickým oborem bezpečně provede od počátků elektrifikace Havlíčkova Brodu až po současnost. „Provázím tady návštěvníky už od samého začátku. Je to má velká záliba a velmi rád každému vyhovím. Hodně sem chodí například studenti různých technicky zaměřených oborů, delegace odborníků na elektřinu nebo různí nadšenci," přiblížil Pavlas.
Ten dodal, že většinu vystavených exponátů nasbíral sám. „Lidé mi sem neustále něco nosí. Už to skoro nemám kam dávat, ale i tak jsem za to moc rád. Je tady hodně vzácných a starých přístrojů nebo součástek, které vypovídají o historii elektřiny," řekl Pavlas.
Muzeum energetiky provozuje Česká energetická společnost.
Pavlasovi učarovala energetika už v mládí, kdy do jeho rodného Krasoňova chodili elektrikáři na opravy. Vyučil se v Českých Budějovicích a pak vystudoval průmyslovou školu. Celý život také pracoval v oboru, naposled jako provozní technik.
„Největším nepřítelem elektriky je námraza. Vzpomínám si, jak jsme museli lézt po sloupech elektrického vedení a sklepávat led a sníh. V Havlíčkově Brodě znám každý detail, pokud jde o elektřinu. Přistěhoval jsem se sem už v roce 1950," konstatoval Pavlas.
V muzeu jsou k vidění i staré kolo a lyže, na kterých v dřívějších dobách jezdili elektrikáři k opravám. Dokonce tam jsou i stupačky, které sloužily opravářům k lezení na dřevěné stožáry.
Na jednom z panelů nalezneme i dobová bezpečnostní varování, která jsou pravdivá dodnes. Nezapomínejme, že elektřina je dobrý sluha, ale špatný pán.
Filip Brož
