VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Etela Coufalová: Moje krédo bylo, zachránit alespoň jedno dítě.

Nová Ves u Chotěboře - Už celých 65 let pomáhá dětem z problémových rodin najít novou cestu do života Dětský domov Nová Ves u Chotěboře. Již více než 30 let ho vede ředitelka Etela Coufalová.

9.9.2017
SDÍLEJ:

Etela Coufalová je ředitelkou Dětského domova v Nové Vsi u Chotěboře přes 30 let.Foto: Deník / Novák Miloš

Za tu dobu pomohla desítkám dětí, které dnes mají vlastní život, svou práci a rodinu. Ona sama v minulosti dětským domovem prošla a jak dnes říká, je práce v tomto zařízení stále těžší. Děti znají především své práva než povinnosti a chybí jim úcta k dospělým. Rodiče zase mají na výchovu dítěte málo času, když přijde krize, čekají na zázrak, nejlépe ihned.

Mohla byste, paní ředitelko, na úvod něco málo napsat sdělit o sobě, pro ty, co vás neznají?

Sama jsem vyrůstala několik let v dětském domově, potom jsem byla adoptována. Rodiče mě dali vše, především lásku, za kterou jsem jim vděčná a děkuju jim za to. Již více než třicet let pracuji v dětském domově (DD). Za tuto dobu jsem se po boku manžela starala nejen o děti v ústavní výchově, ale vychovala i svou dceru a syna. V současné době mám již dospělé děti a 4 vnoučátka (6,5,4 a 3 roky).

Jak se stalo, že jste se rozhodla pracovat zrovna v dětském domově?

Do Dětského domova jsem nastoupila v roce 1985 po mateřské dovolené, kdy Školský úřad v Havlíčkově Brodě hledal vychovatelku. Také můj manžel pracuje v dětském domově, a to jako vychovatel v jedné ze čtyř rodinných skupin. V květnu 1996 jsem byla jmenována na pozici ředitelky a svoji funkci vykonávám dodnes.

Jaké to je pracovat v této funkci - jistě to musí být obrovská zodpovědnost? Co všechno obnáší Vaše práce?

Zodpovědnost je to velká – pracuji s vynikajícím týmem zaměstnanců (33 osob) a s dětmi (DD 32 + ZDVOP 16 dětí). Každý kolektiv potřebuje jiné vedení. Především na dospělé se musím spolehnout a věřit jim. Dále bych nemohla tuto funkci dělat, pokud bych neměla podporu rodiny. Celý život nás dětský domov ovlivňuje. Manžel je velmi tolerantní k mé práci, děti musely vždy počkat, až vše zařídím v domově a potom se plánovaly rodinné akce, jako dovolená a Vánoce. Teď si ale více uvědomuji, že nemám čas na vnoučátka, která mi odrůstají. Jinak zkratka ZDVOP je zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.

Když člověk nastupuje do nového zaměstnání, má většinou nějaké představy, co by chtěl dokázat a změnit. Jaké byly ty vše představy a kolik se jich splnilo?

Dá se říci, že se mi splnilo vše. Práce mě baví, mám ji jako koníček, mám kolem sebe spoustu dobrých lidí. Pomáháme především dětem. Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP) pomáhá dětem okamžitě, když se dostanou do krize. Dětský domov se stará také o studenty i po jejich zletilosti až do 26 let. Důležité je děti ochránit a poskytnout jim vhodné prostředí pro jejich výchovu, vzdělání i celkový rozvoj. Velkým oceněním pro všechny je, když se děti, které prošly ústavní výchovou, uplatní ve vhodném zaměstnání, založí si vlastní rodinu a úspěšně se začlení do společnosti. Moje krédo bylo, zachránit alespoň jedno dítě. Myslím si, že jsem pomohla desítkám dětí. Dnes mají svůj život. Mají své vlastní rodiny, umí se o ně postarat, mají práci. Vystudovaly dokonce v cizině (např. USA), podnikají, jsou hasiči a zachraňují životy, ale jsou z nich malíři, klempíři, truhláři, kuchaři, číšníci. To přeci není málo.

Co během své dlouholeté práce v domově považujete za největší osobní úspěch?

Ucelenost celého systému v našem domově.

Kolik dětí se u vás v domově nachází?

V dětském domově je aktuálně 27 dětí a v ZDVOPu 8 dětí.

Jaký je zájem bezdětných rodin adoptovat si dítě z domova? Vzpomenete si, kolika dětem z vašeho zařízení se podařilo najít novou rodinu?

Dá se říci, že v poslední době žádné dítě z Dětského domova neodešlo do adopce, děti totiž nejsou právně volné. Ale do pěstounských péčí se nám daří děti zařazovat.

S ohledem na vaši letitou praxi můžete zhodnotit, zda přibývá dětí, které končí v domově? Pokud ano, co je toho příčinou?

Do dětského domova přichází přibližně stejný počet dětí. Je to dáno kapacitou zařízení, spoluprací s ostatními subjekty (především s orgány sociálně-právní ochrany dětí, soudy a dalšími ústavními zařízeními). V ZDVOP je ovšem velký nárůst příjmu dětí. Přibývá dětí, které se nacházejí v nepříznivé rodinné situaci, týrané a zneužívané, potřebují okamžitou pomoc. Je to dáno dobou, uspěchaností i nároky společnosti.

V podvědomí některých lidí je ještě zakódováno, že v domově končí jen děti z problémových rodin narkomanů a alkoholiků. Může v domově skončit i dítě z takzvaně slušné rodiny? Existují případy, že samy rodiny pošlou dítě do domova dobrovolně?

Je mnoho dětí, které k nám přicházejí především z důvodu, že je rodiče nezvládají, mají problémy ve vztazích, ve škole apod. Rodiče na ně nemají dostatek času, děti pobývají na ulici, kde hledají své vrstevníky, volnost a zábavu. Jak jsem již zmínila, je to dobou. Děti znají především své práva než povinnosti a chybí jim úcta k dospělým.

V současné době nás velmi často oslovují rodiče o umístění dítěte do ZDVOP, čekají zázrak, nejlépe ihned. Ale pokud přijde dítě již v době puberty, těžko se dosavadní nedůslednost ve výchově napravuje.

Váš domov se snaží fungovat jako jedna velká rodina. Jak se Vám to daří?

Myslím si, že se to daří, ale dříve to bylo snadnější. Současný trend je, aby děti zůstávaly v dětském domově co nejkratší dobu, a tím máme méně času na ně zdravě výchovně působit a vzdělávat je. Snažíme se, aby každý jedinec měl alespoň s přihlédnutím k jeho osobnosti výuční list. Zároveň je motivujeme ke studiu maturitních oborů a dále studiu na vysoké škole. Pro ně je to ovšem dlouhá cesta v době své zletilosti a většina z nich volí cestu zaměstnání a samostatnosti.

Jak velkou podporu máte ze strany zřizovatele, nadací, samospráv či sponzorů?

Nemůžu si stěžovat. Kraj Vysočina, jako zřizovatel, nám poskytuje podporu i zázemí. Bez sponzorů a nadačních fondů bychom si nemohli dovolit rozvíjet různé aktivity pro děti či vylepšit prostředí, v němž děti žijí. Pomáhají nám zajistit věci materiální, přispívají i finančně na akce, na které již nezbývá z rozpočtu. Například při oslavách výročí 65. let od založení domova jsme otevřeli cvičný byt pro zletilé děti. Úpravy, vybavení do tohoto bytu stálo asi 200.000 korun.

Jak Vaše děti obecně reagují na to, když se jim někdo snaží pomáhat?

Mají radost z kladného přístupu, pomoci a podpory. Ještě více si všeho váží zpětně, když již odešly z ústavní výchovy a vracejí se zpět na návštěvu.

Jakou konkrétní pomoc nabízíte dětem, které po dosažení plnoletosti musí domov opustit?

Pokud studuje, je cvičný byt v našem zařízení. Také spolupracujeme s návaznými sociálními službami, například s domy na půl cesty, firmou ACO Přibyslav, jinými zaměstnavateli, nejlépe s těmi, kteří mohou nabídnou dětem i ubytování. Podpoříme je finančně na první měsíce (nájem, stravování, vybavení), a to v hodnotě 25.000 korun, někdy i více. Zároveň se dětem snažíme spořit peníze (například z výživného od rodičů, ze sirotčího důchodu) a ukládat je na vkladní knížku či účet. Některé děti mají našetřenou částku peněz i z kapesného.

Kdy musí podle zákona dítě nebo mladý dospělý dětský domov opustit?

Dovršením zletilosti končí ústavní výchova. Dále může jedinec setrvat v dětském domově na základě smlouvy, a to maximálně do 26 let.

S čím dítě z dětského domova odchází? Nejdřív se na to podívejme z té materiální stránky a pak z té lidské…

Některé materiální věci může mít dítě od rodiny či blízkých osob. Ostatní věci dostává v dětském domově, a to během svého pobytu. Při jeho odchodu z dětského domova spolupracujeme s různými nadacemi a snažíme se dětem zajistit vybavení do domácnosti, včetně praktických potřebných věcí. Nezbytná je i finanční podpora. Jak jsem již zmínila, je to jednorázová pomoc na zajištění prvních měsíců, popřípadě našetřené platby od rodičů, Česká správa sociálního zabezpečení a podobně.

Kdy obvykle začínáte s přípravou dítěte na odchod?

Na dítě výchovně působíme po celou dobu pobytu v DD. Přihlížíme k jeho celkové osobnosti, vedeme ho k sebeobsluze a samostatnosti po všech stránkách (hygiena, slušné jednání, příprava na školní vyučování, péče o domácnost apod. Od 15 let pracují vychovatelé s dětmi a mladými lidmi intenzivněji v jejich přípravě na samostatný život (vaří, perou, uklízí, chodí na brigády). Od 18 let mohou jedinci využít cvičný byt.

Co si dítě z dětského domova odnáší lidsky? Jak život v domově ovlivní jeho osobnost?

Děti poznají nové kamarády, zažijí nové vztahy v dětském domově, ve škole i v zájmových kroužcích. Je jim poskytnuta celková podpora od odborníků, především tet a strejdů, které se o ně starají v rodinné skupině. Společně plánují činnosti, včetně zdravého trávení volného času. Vedou je k respektu i zodpovědnosti. Důležité je aby poznaly sami sebe, věděly, k čemu chtějí směřovat, a to vše v souladu se společností.

Často se mluví o tom, že bývají nedostatečně připraveni na dospělý život. A mají v dospělosti trable. Četla jsem dost děsivé statistiky o tom, že až půlka dětí z dětského domova později páchá majetkovou trestnou činnost. Že velká část bezdomovců prošla dětským domovem…je to skutečnost nebo jen mediální humbuk?

Jak již bylo řečeno, děláme maximum pro to, aby se jedinci začlenili do společnosti a vedli řádný život. Zpětnou vazbu máme od osob, a je jich hodně, které nás navštíví či jinak kontaktují (především prostřednictvím sociálních sítí), a ta je vždy pozitivní.

Máte s vašimi bývalými obyvateli takzvaně zpětnou vazbu? Přijdou se vám občas pochlubit, co se jim v životě povedlo?

Je mnoho dospělých lidí, které zpětně dětský domov navštíví. Ať již si udělají cílený výlet – návštěvu, nebo mají cestu kolem, nebo se zúčastní řady akcí pořádaných DD pro veřejnost. Jsme moc rádi, když slyšíme, že se adaptovali, mají práci, která je baví, partnera, některé už i vlastní rodiny a jsou šťastni.

Co podle Vás děti z dětských domovů nejvíce potřebují?

Děti potřebují stabilní zázemí, porozumění, lásku a pocit, že je má někdo rád, že se mají na koho obrátit s čímkoliv. Potřebná je i důslednost ve výchově.

Jaké pomoci zvenčí si vážíte nejvíce?

Jakékoliv – finanční, věcné ale i to že si nás lidé (společnost) budou vážit. Pomoc ze všech stran je potřebná a ceníme si ji. Důležitá je podpora zřizovatele i veřejnosti. Každý kdo vychovává vlastní děti, ví, že vychovat dítě a dovést ho do dospělosti bez velkých problémů není snadné. Dále díky finanční podpoře mají děti více možností k rozvoji a seberaelizaci (ať již jde o vzdělávání, zájmové kroužky, sportovní vyžití) Jsme rádi také za jakýkoliv materiální dar, kdy někdo doveze do dětského domova jízdní kolo, nebo například nábytek do cvičného bytu.

Medializace dětských domovů, kdy se hvězdy šoubyznysu nechávají fotografovat s dětmi z dětských domovů a chlubí se, jak jim pomáhají, dětem z domovů spíš škodí nebo prospívá?

Moc se s tímto nešvarem nesetkávám. Asi proto, že žijeme v malé obci a tedy jsme tomu uchráněny. Na druhou stranu pokud se něco povede, nebo to pomůže dobré věci, myslím si, že je vhodné, aby to společnost věděla.

Daří se v reálném životě vašim dětem vybudovat si vlastní zázemí, nebo často opakují chyby svých rodičů?

Pokud dítě jde vlastní cestou a nevrátí se k biologickým rodičům, tak se to daří. Jak jsem již řekla, zařadí se do společnosti, mají své rodiny a pracují. Pokud se ale vrátí k původním rodičům, dopadne to většinou špatně. Rodiče jim vše vezmou (materiální i finanční naši podporu). V tu chvíli se k nám obracejí znovu o pomoc, pokud je to v našich možnostech, tak jim pomůžeme alespoň radou.

Kolik stojí stát život jednoho dítěte v dětském domově?

To se nedá takhle říci. Položím Vám otázku – kolik stojí dítě doma? Vše se nedá přepočítávat na peníze. Spořádaný život se nedá hodnotit na koruny. Vím, že to není malá částka, ale pokud se nám vše podaří a dítě zařadí do společnosti, tak jí to vrátí. Možná, že i vícekrát, než společnost do něho investovala.

V současné době se hodně hovoří o pěstounské péči, která má téměř nahradit dětské domovy. Myslíte si, že je možné dětské domovy, z péče o děti z problémových rodiny vypustit?

Není! Systém péče o děti musí mít logiku a vše se musí prolínat. Dětské domovy, pěstounská péče, hostitelská péče.

Jak vnímají tuto situaci děti z domova? Kdyby si mohly vybrat, šli by raději zpět k rodině, „do děcáku“ nebo do pěstounské péče?

Jak které, ale většinou chtějí zůstat v dětském domově. Děti ve starším věku již lépe zhodnotí situaci doma, mají možnost navštěvovat rodiče o víkendu i v době prázdnin. Většina z nich chce být v kontaktu s biologickými rodiči, ale na druhou stranu si uvědomují nefunkční prostředí, které se tam nachází a rádi se vrací z návštěvy zpět do dětského domova.

Domov v Nové vsi oslavil už 65 let existence, co to znamená pro Vás?

Hodně moc, přiblížil se mi odchod do důchodu. Bude to velký zlom mého života, ale myslím si, že 32 let pracovního působení v dětském domově (k dnešnímu dni) je docela dost. Zamýšlím se nad otázkou, že by to měl již přebrat někdo mladší. Čas a především mé zdraví ukáže, jak se rozhodnu.

Měla jsem v životě velké štěstí. Ještě jednou chci poděkovat svým adoptivním rodičům, na které vzpomínám s láskou a úctou. Poděkovat rodině – manželovi, dětem, kolektivu zaměstnanců. Prostě všem lidem s dobrým srdcem, kteří mě provázeli mým životem a pomáhali mě splnit mé sny, přání a moje poslání. Pomáhat dětem, vést je dětstvím a dát jim do jejich duše naději a především cestu pro lepší život.

Autor: Štěpánka Saadouni

9.9.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Z lesa zmizelo smrkové dřevo

Ilustrační foto.

V Habrech chystají nové parcely a komunitní centrum

Knoflíky proti násilí

Havlíčkův Brod - Příjemnou atmosféru spojenou s kreativní činností mohli v pátek 24. listopadu zažít návštěvníci Family Pointu v Havlíčkově Brodě.

Advent byl v minulosti dobou střídmosti a rozjímání

Havlíčkobrodsko – V neděli 26 prosince vzplane první ze čtyř svící na vánočním věnci. O týden na to se rozsvítí na Havlíčkobrdsku na náměstích a návsích vánoční stromy.

AUTOMIX.CZ

Má vaše škodovka jedno zrcátko menší než druhé? Víte, proč to tak je?

V devadesátých letech se začal zejména u německých aut objevovat zvláštní jev. Mnozí z vás si dost možná všimli, že starší auta koncernu Volkswagen, ale i Mercedesy nebo vozy BMW, mají na straně spolujezdce výrazně menší zpětné zrcátko, než je to na straně řidiče. Proč to ale tak je?

Z vrtu budou čerpat sportovci i městys

Havlíčkova Borová – Dotaci ve výši 140 tisíc korun poskytne městys Havlíčkova Borová místní tělovýchovné jednotě Sokol.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT